Svéráz národního lovu

Komedie Svéráz národního lovu je jedním z mála filmů, které u nás v posledních
letech reprezentují ruskou kinematografii. Režisér Alexandr Rogožkin
vytvořil satirický obraz úpadku hodnot ve své vlasti: líčí prubéh několikadenní
lovecké výpravy, nahlížené očima cizince. - Mladý finský sociolog Raivo
chce v Rusku sbírat materiál pro knihu o zvláštnostech Jovu v různých zemích.
Kdesi na severu, blízko hranic Ruska a Finska, se připojí ke skupině lovců.
Místo očekávaného lovení zvěře se však musí účastnit nepřetržité pitky, provázené
řadou bizarních příhod... - Reálnou rovinu příběhu prokládá režisér
snovými výjevy z tradičního šlechtického honu (odehrávajícího se v Raivových
představách). Mladý Fin stráví několik dní s novodobou „šlechtou", jež má
mj. i přístup na tajnou vojenskou základnu (armádní generál, připomínající
Alexandra Lebedě, policejní vyšetřovatel...), jejíž způsob života však ostře
kontrastuje s cizincovými představami, ovlivněnými patrně četbou klasiků,
lineárně vyprávěný příběh ozvláštňuje tvůrce nadreálnými prvky (kráva v
bombardéru, opilé medvídě, planeta Země na noční obloze, „yetti"...), jež
karikují zavedenou představu o „široké ruské duši". - Rogožkinův snímek byl
u nás poprvé uveden na MFF Karlovy Vary 1995.
-zk-, Filmový přehled 1996/12

Fínsky vedec Raivo píše knihu o špecifických zvláštnostiach lovu v rôznych krajinách a za týmto účelom zavíta do Ruska. Dychtivo očakáva, čo mu ruskí lovci predvedú. Tí sa však musia pred začiatkom lovu - ako je v krajine zvykom - posilniť a Fín nedokáže odmietnuť početné prípitky, ktoré odštartujú celú reťaz veľmi komických príbehov... V Rogožkinovej absurdnej komédii uvidíte majstra prípitkov, generála Michalyča, opitého medveďa i kravu v bombardéri.
„Nádherná komédia, je v nej veľa z Gogoľa, veľa z Čechova, z Iľfa a Petrova, slovom z toho najlepšieho, čo svetu dala ruská literatúra."
Milan Lasica, katalog 17.ArtFilmFestu 2009/103

Výtečná komedie, ve které se "víc pije než loví". představuje současnou ruskou realitu ve vtipném satirickém a sebeironickém náhledu. Ústřední postavou je finský vědec, který píše publikaci o zvláštnostech lovu v různých zemích, a tak neprozřetelně zavítá i do Ruska. Jenže i takového zdatného mladého Seveřana dokáže ruská vodka pěkně udolat, takže na lov skoro nedojde, a když ano, jen na vlastní nebezpečí.
Svéráz národního lovu
Komedií, v níž se navzdory názvu víc pije, nežli loví, natočil režisér Alexandr Rogožkin podle vlastního scénáře a přestože jde o film ruský, ruská realita je nazírána očima cizince. Mladý finský vědec totiž píše knihu o specifických zvláštnostech lovu v různých zemích, ovšem Rusko předčí všechna jeho očekávání.
Od roku 1989 se v českých kinech neobjevil jediný nový ruský film. Svéráz národního lovu, komedie režiséra Alexandra Rogožkina je tak po dlouhé době premiérou nezvyklou a v prostředí přetrvávající hollywoodské invaze skutečně milou. Že jde o svěží vtipný snímek mohlo poznat už publikum MFF Karlovy Vary, kde byl Svéráz národního lovu v roce 1995 uveden v soutěži, mimochodem, jako jeden z nejpříjemnějších filmových zážitků jej vyzdvihla i porotkyně Magda Vašáryová.
Hlavní postavou je zde finský vědec, který mapuje odlišnosti lovu jednotlivých národů a proto přijede do Ruska. Tady se ovšem nestačí divit - jeho romantické představy o těchto aktivitách v dávných dobách berou notně za své, protože zbohatlický sport má s ušlechtilou zábavou jen pramálo společného. Navíc "po ruském způsobu" je to skutečně svéráz. Všichni se totiž musí nejprve pořádně posilnit vodkou, a protože mladý Fin nedokáže odmítnout smršť přípitků, není divu, že nakonec ke svému tématu mnoho poznatků nezíská. O všemocnosti vodky se ovšem přesvědčí dokonale.
Velmi vtipný film potěší svěžestí humoru, nádhernou kamerou Andreje Žegalova i poetikou, s níž se v kinech můžeme nyní setkat skutečně jen zřídka kdy.
Alexandr Rogožkin se narodil v roce 1949. Studoval historii a umění na Leningradské státní škole, později působil jako scénograf. Koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let studoval VGIK jako žák Sergeje Gerasimova, v roce 1984 pak vstoupil do oblasti celovečerního filmu snímkem Pro několik řádek. Každý další rok natočil jeden film - Svéráz národního lovu vznikl v roce 1995.
RD

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Finský vědec píše knihu o specifických zvláštnostech lovu v různých zemích a za tímto účelem zavítá i do Ruska. Pln dychtivosti vyrazí s několika muži do lesa a s napětím očekává, co mu ruští lovci předvedou. Ti se však musí - jak je v zemi zvykem - posilnit a ani Fin nedokáže odmítnout četné přípitky, které odstartují řetěz velice komických příhod. Film sklidil zasloužený aplaus na otevřené scéně na MFF v Karlových Varech 1995 a byl prvním ruským snímkem od roku 1990, který se objevil v naší distribuci.
Diváci se mohou těšit na vířivou smršt' cynických i nostalgických gagů,
které nikoho nenechají chladným. (Rovnost, 13. i 1. 1996, Petr Szczepanik)
Ve své zemi se stal snímek nejnavštěvovanějším titulem minulé sezóny. A není divu: má spád, rytmus i mezinárodně srozumitelný humor.
(MFD/JM, 14.11. 1996, značka -sal-).
Program ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Mladý finský sociolog Raivo chce v Rusku sbírat materiál pro knihu o zvláštnostech lovu v různých zemích. Kdesi na severu, blízko hranic Ruska a Finska, se připojí ke skupině lovců. Místo očekávaného lovení zvěře se však musí účastnit nepřetržité pitky, provázené řadou bizarních příhod... Reálnou rovinu příběhu prolínají snové výjevy z tradičního šlechtického honu, jak si ho Raivo představuje. Jeho fantazie, ovlivněné patrně četbou klasiků, ostře kontrastují s reálným životem novodobé ruské „šlechty". Příběh ozvláštňují též nadreálné prvky (kráva v bombardéru, opilé medvídě), jež karikují vžitou představu o „široké lidské duši". Režisér Alexandr Rogožkin natočil nápaditou, divácky neobyčejně úspěšnou satirickou komedii o úpadku hodnot ve své vlasti.

Autor/Zdroj: /Kino AERO