Stalo se v Turíně

Co k tomuto snímku napsat. Nevím ani jak se ke   mne dostal. Pod anglickým názvem The Organizer.   Asi jsem si to spletl s něčím jiným. Ale   zpočátku jsem vůbec nelitoval. Filmová pecka   pro mne se držela hodně dlouho. Vše skvělé.   Jak herci, tak i atmosféra, jenže pak to začalo   ztrácet spád, snímek se dostává do   víceméně nudných dialogů, a dokonce na   delší dobu naprosto opouští hlavní linii.   Což je velikánská škoda, protože měl u mne   našlápnuto na rozhodně více bodů.   Závěrečnou scénou se to celé jen přiblíží   ostatním filmům na stejné téma. Kulka zasáhne   člověka uprostřed davu, ne někoho v první   řadě. Jak je to možné neví ani autor sám.   Tím se stovka bodů rozpustila úplně a celý   snímek si tak tak udržel naprosto obyčejný   průměr. Přesto k němu přidávám desítku   navíc, protože dojem byl obrovský a chvíli   zůstal.

Námět stejný jako naše Siréna, přesto se mi   italská verze líbila víc, snad tím, že se   režisér nesnažil točit umění, možná to   byla přítomnost opravdu vtipných scén, čert   ví. Mastroianniho neprožívám, vlastně ho z   osobních důvodů nenávidím, ale musím uznat,   jeho profesor je opravdu zajímavá figurka a   obsazení Holého, místo klasického Vosky, coby   český hlas, je zvláštní volba, která   naštěstí vyšla znamenitě. Film by se měl   promítat každému, kdo křičí jak se mají   pracující dobře, převážně studentům VŠ,   kteří si oddělají jednu či dvě směny na   pokladně a strašně se diví, na co zaměstnanci   pořád stěžují. Ale oni nezažili, že se   třeba dělá inventůra do dvou do noci, načež   inventurující zaměstnanci o šesti ráno   otvírají. Tady je vidět pravý kapitalismus,   čtrnáctihodinové směny, půl hodiny na jídlo   a makat šest dní v týdnu, buďme rádi co jsme   si vydobili a nevěřme slepě všem těm   usměvavým lidičkám na oficiálních   stránkách firem (ty chudáci co o pěti ráno   doplňují jsou jistě strašně happy).