Srdce a zbroj

Žádná velká sláva, ale na   druhé straně už jsem viděl   horší pseudohistorické   filmy. Tenhle jsem zhlédnul   bez větších následků.

Mohl to být dobrý fantasy   film (měl proto všechny   předpoklady), ale bohužel   není. Hlavní podíl na tom   má špatný scénář, ve   kterém vystupují imbecilní   postavy. Italové je rádi   používají, asi si myslí   že působí srandovně. Chyba   lávky, např. polodementní   čaroděj, tři lapkové atd.   Děj je velice řídký,   postavy se přemisťují z   místa na místo, kde narazí   na kámoše (tak pokecaj),   nepřítele (posekaj), nebo   zabitýho spolubojovníka   (toho odvezou a pobrečí si).   Robertsová se pořád nějak   potuluje ve stále se více   rozpadajících šatech a   když zastaví, tak se ji   nějaký známí či neznámí   uchyl pokusí znásilnit, což   se nikdy nepovede, protože   dojde k nějakému vyrušení,   většinou od zamilovaného   blonďatého křesťanského   rytíře, který je sice   sympatický, ale moc toho   nemluví a pořád má   nahozenej ztrápenej ksicht   (má to předepsaný ve   scénáři). Film vrcholí   bitkou tří bojovníků za   každou stranu, sice trochu   pochybuji, že asiat a   černoch patřily k výbavě   maurského vojska a kostýmy   do kterejch jsou voháknutí   mne v tom utvrzují. Bitky   jsou dobrý (je jich dost),   pěkná syntezátorová hudba   (jen maurská se mi moc   nelíbila) a dobrá kamera se   snaží zachraňovat co se jen   dá.