Šašek a královna

POZOR SPOILER

Hradní kastelán Stach se líčí jako šašek. Nebo je to šašek skutečný? Někde v zapadákově času? Ne, je to realita současnosti. Ale ne pro něj. Pro něj je skutečný středověk. Zrovna zde prochází královna s králem.

Ale také přichází Václav. Mluví o lovci z Německa, který sem má přijet lovit zvěř. To se Stachovi nelíbí. Řeší se to v hospodě, kde je i hajný Karel. Ten se tam opije a je dovezen na voze domů. Manželka lamentuje a prosí Stacha o pomoc při sečení trávy. Němec König tedy opravdu přijíždí a s ním žena Regina, která se podobá královně ze Stachových představ. Ta mu druhý den splaší koně. Stach se opět ocitá v minulosti, kde královně tvrdí, že budou papírové peníze. Z okna vypadne opět do současnosti. Pak je s Königem na číhané, ale Regina zvěř plaší. Ve Stachově vidině dochází k boji a on je postřílen šípy. Jediný Václav mu věří cestování v čase. Sedí v hospodě, když sem přijde Regina. König chvíli za ní a ona od něj z hospody utíká. König za ní posílá Stacha. Ten se opět ocitá ve své vidině. Jede na udělaném koni. Královně se líbí, a projeví touhu také se na něm projet. Je jí to dovoleno. Následně je využita kosa k předvádění ptáka. Nakonec se situace vyhrotí a šašek dostává rozkaz hrát krále. Události se řítí, a ta nejzajímavější je, že chce Regina Stacha do postele. Ten prohlásí, že je šašek a ne otrok, a odchází. A večer je hostina, Němec už své ulovil, a tak se tímto loučí. A Stach sem přichází s kosou…

Středověký dvorní šašek (B. Polívka) má den co den za úkol bavit náladovou královnu francouzského původu (Ch. Poullainová). Je to těžký, až nadlidský úkol, neboť panovnice neustále zuří kvůli hádkám se svým německým manželem (J. Kodet). Šaškovi tak nezbývá, než vždy něco zábavného vymyslet. Svou královnu šašek bezmezně miluje – a zároveň z ní má smrtelný strach. Stačí totiž maličkost, aby ho popudlivá vladařka poslala na špalek…

To vše se ovšem odehrává pouze ve vidinách správce zchátralého hradu Slacha. Obyvatelé městečka ho považují za neškodného blázna. Kvůli nedostatku lidí je to však právě Slach, kdo má dělat průvodce německému návštěvníkovi Königovi, který si zajel do Čech ulovit jelena a který přivezl i svou francouzskou snoubenku Reginu. Slach s úžasem zjistí, že nepřístupná dáma jako by z oka vypadla královně z jeho snů. Jeho středověké vidiny se od té chvíle vracejí se stále větší naléhavostí…

Zdroj: ČT

V představení jde o postižení dvou odlišných životních postojů, o vztah moci a podřízenosti, o střet mezi despotou a svobodným tvůrcem, o polaritu lásky a nenávisti, života a smrti. To vše je zachyceno prostřednictvím dialogů, pantomimických výstupů i originálních gagů kruté středověké královny a jejího dvorního blázna.

Filmová verze jedné z nejvýraznějších her Divadla na provázku se opírá o pantomimické umění B. Polívky a Ch. Poullainové. Časové a významové roviny jsou spojeny dialogem podobenství a odlišeny různým stylistickým ztvárněním. Středověký šašek a francouzská královna hrají téma moci, poddanosti a ženské nadvlády skličující muže v jejich slabostí a obdivné pokoře. Trpká ironie šaška, který má výsadu říkat pravdu, jej nutí k duchaplným exhibicím moudrostí právě tak jako k nastavování zad trestající ruce královny, která jej se zvrhlou rozkoší trýzní.

Takové sny mívá i kastelán chátrajícího hradu Slach, místní filosof a blázen. Zpráva o příjezdu bohatého zahraničního páru rozníti jeho představivost a v následném fantasmagorickém dějovém pásmu (nasnímaném v realistické konvenci, v neustálém přestupovaní časových vrstev) kulminuje motiv krutých rozmarů královny-Reginy a úzkostných stavů šaška-Slacha.Věra Chytilová rozvíjí obě časové roviny v osobitém a pro ni charakteristickém rytmu, překvapivě je prolíná a graduje do nečekaných zvratů klíčové situace složitého a nejednoznačného vztahu šaška a královny, zrcadlově je opakuje a nakonec vše vyslovené relativizuje. Téma vyjadřují pantomimické výstupy, dialogy a originální gagy za účinné podpory Malířovy kamery, citlivě reagující pohybem i barevnou kompozicí na zvraty a proměny hravé fabulace. Oscilací mezi dobře odpozorovaným detailem reality a vypjatou stylizací výpovědi vzniká struktura, kde každý prvek nabývá hodnotu znaku s možností vícenásobného významu.
Program ART