První ples

Jistý Michal Noblet má dvě dcery Danielu a Nicolu a žije si poklidným životem. Byť rodné sestry, je každá z dívek zcela povahově odlišná. Zatímco Daniela pošilhává po bohatém ženichovi a životě v radovánkách, mladší Nicola je snivá a něžná dívenka. Povahou se přibližuje tatínkovi, taktéž snílkovi, kterého baví žít na vesnici. Kolem Nicolky se pohybuje nesmělý zvěrolékař Ernest Vicard, který se stydí vyjevit city, které k ní chová. Aby se děj zkomplikoval, objeví se na scéně doktor Jean Delormel, který chodí ošetřovat tatíka Noblesa, který momentálně maroduje. Protože doktor je docela fešák, začnou obě dívenky po něm pokukovat a v sesterské družnosti se nemohou dočkat dalších doktorových návštěv.

Nastala plesová sezóna a obě venkovské dívky se jí nemohou dočkat, protože se jedná o jejich první ples, jak již napovídá název filmu. Tam se pochopitelně sejdou s oběma doktory. Jean byť se věnuje oběma, přece jen víc se věnuje koketce Daniele. Druhý den pak peláší k panu Nobletovi, aby jej požádal o ruku jeho dcery. Starý pán však zapomene o kterou si Delorme řekl. Daniela to roštípne prohlášením, že je to ona, co se s Jeanem zasnoubila. Stalo se a vzali se. Jeli do Paříže a tam se jejich kvapíkové uzavření sňatku ve stejné rychlosti rozpadá. Vztah neslepí ani narození chlapečka. Každý si jede po své linii, to znamená, že Daniela vyhledává zábavy a chudák Jean se pro zapomnění ještě víc zahloubává do práce. Do Paříže přijede hodná Nicolka a tam se stará o chlapečka, neboť Daniela kamsi zmizí s milencem. Není tedy divu, že Jean když porovnává obě sestry, začíná se pomalu zamilovávat do milé Nicolky. Ta nemusí, protože Jeana už miluje. Zdá se, že je všechno vyřešeno.

Najednou se však stav pana Noblesa výrazně zhorší a protože je Nicola hodná dcera, ihned jede k tátovi. Tam se setkává se sestrou Danielou, která najednou objeví v sobě mateřský cit a zatouží po svém dítěti. U Jeana vyvstane dilema: má Daniele odpustit? Stále váha, ale když i Nicola, která náhodou vyslechne jejich rozhovor, začne za sestru orodovat, neboť neomylně vycítila, že v nitru miloval vždy jen Danielu, Jean podléhá. Ano, jen ona byla pro něj ta pravá a tak s ní ruku v ruce odchází. A co naše milá a skromná Nicolka? Ta neskončí jako stará panna, protože si vezme Ernesta. I když Ernest není Jean, zvykne si. Najde u něj klid a to není k zahození, neboť klidný život má svůj půvab a je předpokladem klidného manželského soužití.