Princezna Lada [TV inscenace]

A pak, že se nedá udělat   velký ples a slavnost na   dvaceti metrech   čtverečních, chá chá. No,   dosti vtipkování a půjdeme   k vážné práci. Je to   hodně povedený kousek,   který samozřejmě nelze   srovnávat s jeho filmovým   bratříčkem. Nutno přiznat,   že to tu krásně odsýpá,   ale právě kvůli stopáží   je tu několik drobnějších   nesmyslů. A kdo se mi   v pohádce nejvíce líbil?   Ani princ, ani Lada, ale pan   Kohout v roli Bořitele   III. 

Černobílé zklamání
Podivný děj, podivné kulisy   i kostýmy, třesoucí se   král-uzurpátor, který je   spíš k smíchu... bohužel   právem tuto pohádku Česká   televize (téměř) neuvádí.   Kromě krásné Jany   Preissové, která mimochodem   těch princezen zahrála   hodně, jen se ty pohádky tak   často nedávají a   fešáckého Petra Olivy jsem   nenašla nic pro vyšší   hodnocení. No, i mistr tesař   (tedy režisérka Jordánová)   se utne...

Tenhle televizní snímek by   se dal považovat za jeden z   českých remakeů. Má tedy   stejnou předlohu jako film z   roku 1959 o Princezně se   zlatou hvězdou. Zde máme   princeznu Ladu. Tady je bez   hvězdy. Je více   emancipovaná, než původní   princezna Lada. Mezi   královstvími také netahá   myší kožíšek, ale o   garderobu se ji stará lesní   studánka. Princezna vůbec   mezi těmi královstvími   přebíhá jako mezi dvorky na   vesnici. Chvilku je tu, a pak   tam, a zase zpátky a zase   tam. Je to studiová pohádka   a musí se tedy vystačit s   menší výpravou.
Původně jsme měli   krále Kazisvěta, zde máme   Bořitele. Pro budoucí verzi   navrhuji třeba krále   Nečase. Poklonu si zaslouží   osmdesátiletý Edurad Kohout,   který postavu Bořitele   ztělesnil.
Prince už   nehraje Josef Zíma, ale Petr   Oliva. Taky si v rámci   hradní seznamky vybírá mezi   princeznama. Jak se nechal   slyšet, nemá rád třeba   zrzavý a pihovatý. A pak ty   holky nemaj mít z toho   deprese. Roli, kterou dříve   hrál Josef Vinklář zde   vytvoříl Vítězslav   Jandák.
Chápu, že   televizní prostředky jsou   omezené a takto vytvořené   dílo by hravě zvládlo   ledajaké malé divadélko. Co   všk bych dílu vytkl je   úroveň scénáře. A nebo,   že byto byl úmysl? Mám   třeba na mysli královu   repliku na rádcovo oznámení   - "Ale král Bořitel je   silnější než vy, Vaše   veličenstvo". "No   jo! Na to jsem   zapomněl."

Televizní inscenace na motivy   pohádky Boženy Němcové,   aneb Princezna se zlatou   hvězdou na čele v naprosto   odlišném kabátě. A i   přesto, že jsou obě verze   natolik odlišné, že je lze   jen velmi těžko porovnávat,   tak i přesto budete mít   tendenci obě verze   srovnávat. A to srovnání   rozhodně nedopadne pro tuto   televizní inscenaci nijak   lichotivě. V pohádce totiž   chybí pověstná zlatá   hvězda na čele, chybí   stařičký tatíček král,   chybí princeznina chůva a   tou nejhorší odlišností od   veršované pohádkové   klasiky je „zlý“ král   Bořitel III., který se   uchází o ruku princezny Lady   (neboli Kazisvět VI. z Boží   vůle král), zde vykreslen   jako naprostá karikatura   debilního šaška (chudák   pan Kohout, který si jako   jediný zahrál v obou   verzích, v té klasické to   byla role maršálka), chybí   myší kožíšek (který je   nahrazen převlíkačkou u   studánky) a tak by se dalo   pokračovat dlouze. Takže   jediným kladem této pohádky   je, že máme dnes možnost   vidět, na co se dětské   publikum dívalo v televizi   před čtyřiceti lety   (otázkou však zůstává,   zda si ty dnešní děti   nějak výrazněji   polepšily).