Obsah filmu Poll
Osobitě stylizovaný epos na hranici hyperrealismu a fantaskní metafory vychází volně ze života a díla polozapomenuté německé básnířky Ody Schaeferové. Mladá dívka Oda přijíždí v roce 1914 do Estonska na přízračný statek Poll, kde má její otec Ebbo von Siering, frenolog vykázaný z německých univerzit, zřízenou laboratoř. Půdorys výpravné ságy získává ve filmu podobu opulentního snu, v němž se v uhrančivé atmosféře mísí motivy dospívání, tělesnosti, etnického napětí před první světovou válkou i konce jedné éry a jejích společenských příznaků. Snímek za pomoci strhujících záběrů na hraně hyperrealismu a fantazie utváří obraz světa z pohledu...
Osobitě stylizovaný epos na hranici hyperrealismu a fantaskní metafory vychází volně ze života a díla polozapomenuté německé básnířky Ody Schaeferové. Mladá dívka Oda přijíždí v roce 1914 do Estonska na přízračný statek Poll, kde má její otec Ebbo von Siering, frenolog vykázaný z německých univerzit, zřízenou laboratoř. Půdorys výpravné ságy získává ve filmu podobu opulentního snu, v němž se v uhrančivé atmosféře mísí motivy dospívání, tělesnosti, etnického napětí před první světovou válkou i konce jedné éry a jejích společenských příznaků. Snímek za pomoci strhujících záběrů na hraně hyperrealismu a fantazie utváří obraz světa z pohledu dívky, která vyrůstala ovlivněna otcem, ale která současně objevuje první lásku a coby dospívající člověk vidí škrobený svět vysoké společnosti bez růžových brýlí. Německý režisér s estonskými kořeny Chris Kraus studoval literaturu a pracoval jako žurnalista, než začal studovat film. V roce 2002 zfilmoval vlastní román Scherbentanz do celovečerního debutu. Následující snímek Čtyři minuty o vztahu zpupné mladé vězeňkyně a její učitelky klavíru se stal festivalovou senzací a získal řadu mezinárodních ocenění.
Zdroj: ČT < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 21.10.2011
Jen si to užijte,...
...na ničem jsme nešetřili. Tahle hláška z Jurského parku mě napadla při sledování filmu Poll. Film je natočen v jakési až snově neskutečné, dokonce neuvěřitelné realitě. Záměrně, protože jde - jak je ostatně divák hned na začátku, uprostřed a pro jistotu i na konci výslovně poučen - o vzpomínky. V nich si přirozeně vypravěčka kreslí tehdy pro ni momentálně důležité jednotlivosti a teprve z nich se jaksi mimoděk skládá děj. V tomhle - a v místy popisné, ale místy poněkud vyšinuté hudbě - funguje Poll dokonale.
A příběh, jakkoli je interpretován zaujatě z hlediska 14leté zamilované dívky a estonské dějiny a krajina jsou pro něj zajímavou, ale zcela nepodstatnou kulisou, je podle mne nejsilnější stránkou. Potěšila mne dokonalá stylizace a výběr právě těch vzpomínek na dospívání, které obvykle utkví v paměti.
Nejdřív jsem myslel, že to bude film s pár opravdu dobrými scénami, nakonec jsem zjistil, že je to dobrý film ... i když se dvěma nebo třemi scénami opravdu blbými, které bohužel budí víc než jen rozpaky.