Pelikán má alibi

Všechno začíná v okamžiku, kdy v jednom z pražských klenotnictví dojde k loupeži. Dvojice lupičů se po loupeži pokusí nenápadně zmizet v ulicích, jeden z nich je však náhodně vyfotografován dvojicí pouličních fotografů Máčkem a Kalabisem. Zloděj Sláma chce smazat stopy, a proto pošle svého společníka pro negativ. Zatímco čeká, začne se k němu hlásit mladá prodavačka Jarmila, kterou nezná. Dívka netuší, že lupič je k nerozeznání podobný Karlu Pelikánovi, slušnému mladému muži, se kterým se dívka seznámila během nedělního výletu. A právě tato podoba dostane nevinného muže do značných potíží. Jarmila se na něj zlobí, je vyslýchán policií, které jen s velkými obtížemi dokazuje své alibi, políčeno na něj má také Sláma, který ho vyláká k sobě do bytu, kde ho sváže a spěchá do bytu jeho tety, aby získal lístek z úschovny, kde je uložen lup. Ten totiž jeho společník omylem předal Pelikánovi. A jako by toho nebylo málo, zapletou se do případu také fotografové Máček s Kalabisem.

Zdroj: Nova

Tvůrci tohoto českého filmu, pisatelé scénáře i režisér, se zhlédli zcela určitě v úspěšných a oblíbených zahraničních filmech o dvojnících a převedli si příběh do našich poměrů. Tady se nevraždí, ale jen trošku se střílí a loupí. Těžiště filmu je rozděleno tak, aby byla zachována rovnováha mezi osudem neprávem podezíraného slušného mladého muže a komickými příhodami dvou pouličních fotografů.

Vůbec přes nebezpečí, v nichž se ocítá hrdina pro svou nápadnou podobu se svým dvojníkem lupičem, vznáší se nad dějem mírná pohoda a víra ve vítězství spravedlivé věci. Děj vychází z loupeže v klenotnickém závodě, před nímž provozují svou činnost pouliční fofografové, nemajíc ani za mák tušení, že zachytili do svého fotoaparátu také lupiče. Tak se stávají důležitými osobami ve vyšetřování, když je zatčen lupičův dvojník, poněkud neprůrazný úředníček. Jeho dobrá teta a jeho děvče, prodavačka v cukrárně nevěří v jeho vinu, ač se klička kolem něho utahuje.

Je tu nakonec "alibi", že si je policie nezjistila hned na počátku, to nesvědčí zrovna o jejich důvtipu, zato však o obratnosti tvůrců filmu, kteří na tom založili řadu zápletek, místy docela po americku řešených: střelba, honička po střechách, spoutání atd. Tím si film udržuje živost, rušné tempo a také zajímavost pro nenáročného diváka, který se za žádnou cenu nepídí po vzorech. Dvojice fotografů podaná Jindřichem Plachtou a Stanislavem Neumannem s humorem hodně samorostlým, stará se o ostatní zábavu. Ve dvojité úloze se představil Miroslav Homola, který do té doby, byl jen málo zaměstnaný v českém filmu, nadějně se tu osvědčil, výrazněji jako lupič než jako úředník, příliš nemužný.

Jeho milou byla Marie Glázrová, jejíž příjmení tehdejší novináři komolili až běda. Vdalších úlohách Růžena Nasková jako hodná tetička, Jaroslav Marvan jako revírní komisař, František Kreuzmann se standartním výkonem ničemy, Vlasta Podrabská jako dobrý typ ženy-dobrodružky. Film si uchoval oblíbenost až do dnešních dnů.

Pozor spoiler!!

Dva fotografové Máček a Kalabis se jen čiročirou náhodou ocitnou u vykradeného klenotnictví, kde, aniž to tušili, vyfotili pachatele. Tím je nějaký Sláma, který po loupeži dlí v cukrárně, kde jej osloví mladá dívka Jarmila s tím, že se znají z parníku. Sláma o tom nic neví. Máček s Kalabisem odevzdají fotky Slámovu spolupachateli. Ten je nechá vyvézt za město a sám jim uniká. Jarmila se pak obuje i do něj a dá mu facku, za což je ihned propuštěna. On pak předá důležité věci Pelikánovi, protože si jej spletl se svým komplicem. Pelikán pozve Jarmilu k sobě, ale jeho tetička o ní nechce zatím vědět. Jarmila je tedy nucena ráno prchnout oknem, přičemž ztratí rukavičku. A oba fotografové po probděné moci šlapou i s psíkem Matyldou k domovu, aby navštívili policii. Když se tam objeví, vyvolají jen zmatek. Ale pak jsou přece jen prospěšní, protože najdou kazetu s fotografiemi lupiče. A za toho je odměna dvacet tisíc. Ten se zatím před Jarmilou vydává za Pelikána. Tak se pak doví Pelikánovu adresu. Dostane se do bytu, ale je zde překvapen tetičkou a revírním, který případ vyšetřuje. Dochází k honičce a Sláma je revírním postřelen. Přesto se mu podaří utéci a místo něj je zatčen Pelikán. K výslechu je předvedena i Slámova slečna Mimi, která zpočátku zatlouká, avšak po konfrontaci Pelikán – Jarmila, rozváže . Oba fotografové jsou v bytě, kde se ukrývají oba pachatelé a je zde i Pelikán. Je jasné, že se situace ještě více zamotá a bude složité ji rozplést.

Zatímco pouliční fotografové Máček a Kalabis marně nabízejí své služby kolemjdoucím, takřka před jejich očima vykrade dvojice kumpánů klenotnictví. Kalabisovi se náhodou podaří jednoho z lupičů vyfotografovat. Shodou okolností je surový násilník k nerozeznání podobný zakřiknutému knihkupci Karlu Pelikánovi. Toho čekají krušné chvíle: zajímá se o něj jednak policie vedená zkušeným revírním inspektorem Moudrým, jednak partička zločinců, kteří Karlovi omylem podstrčili lístek z nádražní úschovny, kde ukryli lup. Jediný, kdo Karlovi věří, je jeho dobrácká teta Klára a jeho zamilovaná přítelkyně Jarmila…
V divácky vděčné komedii se setkáte s Miroslavem Homolou v hlavní dvojroli, dále s Jaroslavem Marvanem, Jindřichem Plachtou, Stanislavem Neumannem a Marií Glázrovou. Stanislav Neumann a Jindřich Plachta zde také zpívají populární písničku „Sedím na větvi a zpívám“.