Nevěsta byla v černém

Drama, ve kterém neteče   krev, a přesto zaujme.   Thriller, ve kterém   postrádáte prvoplánové   napětí, a stejně jakési   mrazení v zádech tam je.   Předem jsem věděl, o čem   film je, takže zhruba po   první půlhodině se stal   děj předvídatelným,   přesto pak došlo k   zajímavým dějovým zvratům   a závěr byl úplně jinde,   než by se dalo čekat.   Zajímavé bylo pojetí   retrospektivy, kdy se   postupně po kouskách   dovídáte, proč se to   všechno vlastně děje.   Zaujala mě psychologická hra   s odlákáním dítětě;   trochu to připomíná   podobné scény z každýho   druhýho béčkovýho krváku   let 90., ale tohle je rok   1967. Hudba s různými   variacemi Mendelssohnova   svatebního pochodu. Navíc,   Jeanne Moreau měla úžasný   oblečky, celé je to takové   francouzské a jsou to 60.   léta, takže pro mě   jednoznačně deset bodů!

Šarmantní, záhadná Jeanne   Moreau chladně likviduje   jednoho po druhém neznámé   muže, které zdánlivě nic   nespojuje. Teprve postupně se   dozvídáme, že jde o akt   msty za smrt jejího manžela,   kterou tito muži kdysi   zavinili. Postava mstitelky   nemůže nepřipomenout   Nevěstu z Kill Billa   (včetně odškrtávání si   jmen obětí v zápisníku),   oproti ní si ale samozřejmě   počíná s mnohem větší   noblesou a někdy bez jediné   kapky krve, zato se stejnou   zarputilostí, kterou jen   občas sřídají chvilky   pochybností. Děj se odvíjí   v typicky truffautovském   nervózním rytmu a neztrácí   napětí až do konce, který   je překvapivý tím, že   žádné překvapení   nepřináší. Jeanne Moreau   je tu opravdu neodolatelná,   ve své roli spojuje   křehkost, zoufalství i   nelítostné odhodlání.