Na každýho jednou dojde

Dvaadvacetiletý Walter se po letech strávených v Římě u tety Cateriny neochotně vrací ke své rodině do provinčního maloměsta. Nemá peníze, nemá práci, nemá perspektivu. Rodičům je na obtíž, jeho jedinou zábavou je potulovat se po ulicích, kde s hořce ironickou závistí pozoruje bohatství ostatních a sní o velké lásce. Jeho otec, který pracuje třicet let v továrně, ho nudí otázkami typu "Proč neděláš něco se svým životem?" a matka, která je věčně v depresích, nepromluví ani slovo. Teta Caterina, žijící v Římě, je jedinou dospělou osobou, se kterou je možné komunikovat.
Walter navštěvuje univerzitu, ale více než z čistého přesvědčení chodí do školy z lenosti a povinnosti. Dívky, které potkává, jako například Beatrice a Valeria, jsou hezké, ale Waltera nudí svou povrchností. Walter je hrdě sám. Frustrovaný, odmítá vojenskou službu, kterou nahrazuje bezútěšností civilní služby. Po hádce s otcem odchází z domova, ale jeho svobodný život flákače netrvá dlouho, neboť nedostatek peněz ho donutí k návratu domů. Osud mu vsak nachystá další překvapení...

Generační výpověď o mládí v současné Itálii má v režii Davida Ferraria podobu komedie o dvaadvacetiletém Walterovi, který jen velmi obtížně hledá svou cestu, aniž je schopen se rozhodnout v čemkoliv - v lásce, ve vztahu k rodičům, ke studiu, k vojně. Osud s ním však má své plány.

Autor/Zdroj: /Cinema