Na cestě

Na cestě bez konce
Fakt jsem se bál, že to bude   stereotypní popis asi už   "trvale   poválečné" a vnuceným   sjednocením stále více   rozdělované Bosny a   Hercegoviny, plný   obviňování, nenávisti,   klišé a prvoplánových   viníků a obětí.

Kupodivu je to velmi   elegantní, jen přiměřeně   dramatické a dokonce míň   smutné, než by za daných   okolností člověk přijal.   Obraz jak břitva, ale ne tak   okázale televizně reklamní   jako v českých filmech. Fakt   dobří herci.

Věci se tu víceméně   konstatují, uděje se celkem   dost, ale žádné zásadní   věci se vlastně neřeší a   přestože příběh dospěje   k jistému závěru, konce   nedohlédneš. Je to v   komorním rozsahu opravdu   hezké, zručné, vyvážené   a jistě uvěřitelné,   dokonce snad vidm širší   význam nebo zobecnění, ale   žádný nový impulz ani   otázky už teda ne.