Mise

Hluboko v jihoamerické džungli se dva muži snaží přiblížit Boha zdejšímu domorodému kmeni. Jeden z nich je jezuitský misionář, druhý je bývalý obchodník s otroky, který se obrátil na víru. Po letech společného boje čelí mučivé volbě. Buď uposlechnou příkazu papeže a opustí misii, nebo zde zůstanou a budou bránit Indiány, kterých si váží.

Zdroj: SPI International

Druhý celovečerní film Rolanda Joffého Misie, který následoval po ceněných Vražedných polích (1984), vyznamenaných mimo jiné třemi Oscary, vznikl podle scénáře renomovaného anglického dramatika Roberta Bolta, který při psaní vycházel z historických skutečností, a sice z konfliktu světské a církevní moci v jihoamerických koloniích v polovině 18. století. Velkolepá freska líčí střetnutí koloniálních a politických zájmů Španělska, Portugalska a Vatikánu, na něž doplatily misie, zakládané v nepřístupné latinskoamerické džungli jezuity. Hrdiny příběhu jsou dva odlišní muži – jezuitský kněz otec Gabriel, pokorný před Bohem i před lidmi, odmítá vzít do ruky zbraň, i když je ohrožena jeho existence a žoldnéř Mendoza, který vstoupí do jezuitského řádu hnán výčitkami svědomí za smrt svého bratra. V okamžiku, kdy dojde k vyhrocení konfliktu okolo dalšího osudu misijních stanic však Mendoza svlékne roucho a znovu se chopí svého meče, tentokrát jako ochránce utlačovaných.

Režisér Roland Joffé bývá často přirovnáván ke klasikovi britské i světové kinematografie Davidu Leanovi, především svou schopností vyprávět epický příběh s důrazem na jeho vizuální složku a přitom postihnout psychologický vývoj i citové zázemí svých postav. Důkazem toho je i Misie s vynikající barevnou kamerou Chrise Mengese, působivou hudbou Ennia Morriconeho a vnitřně propracovanými hereckými výkony Jeremyho Ironse a Roberta De Nira. Film získal na 39. MMF v Cannes 1986 hlavní cenu Zlatou palmu a také Oscara za kameru.

Zdroj: ČT

Děj historického snímku se odehrává v roce 1750, kdy obchodník s otroky Rodrigo Mendoza v zuřivém souboji o srdce ženy zabije vlastního bratra. Nedlouho poté se dostaví výčitky svědomí, které jej neustále pronásledují. Tíha vlastního hříchu ho nakonec donutí vydat se na nebezpečnou misijní pouť do jihoamerické divočiny po boku španělského jezuity, otce Gabriela. Časem Rodrigo nalézá mezi domorodci klid a dokonce má v plánu stát se knězem, když je však kolonie prodána Portugalsku, zjišťuje, že zájmy lidí, ač křesťanů, jsou v mnoha ohledech rozdílné - spolu s novými pány do země přichází i otroctví. Zatímco Mendoza připravuje obyvatele na boj, Gabriel jim pomáhá, jak umí nejlépe – jako posel boží.

Přestože má na svém kontě pouze dua celovečerní filmy, patří anglický režisér Roland Joffé mezi nejvýznamnější současné tvůrce. jeho prvotinu Vražedná pole (1984) jsme v našich kinech neviděli, ale nyní máme možnost se seznámit s Jofféovým druhým celovečerním snímkem Mise (přesnější a výstižnější překlad originálního názvu by byl Misie). Renomovaný anglický dramatik Robert Bolt vycházel při psaní scénáře z historických skutečností, jež doposud nebyly ve filmu zpracovány, a sice z konfliktu světské a církevní moci v jihoamerických koloniích v polovině 18. století. Hrdiny příběhu jsou dva odlišní muži -- jezuitský kněz otec Gabriel (pokorný před Bohem í před lidmi) odmítá vzít do ruky zbraň, i když je ohrožena jeho existence, a žoldnéř Mendoza, který vstoupí do jezuitského řádu hnán výčitkami svědomí za smrt svého bratra. Ale v okamžiku, kdy dojde k vyhrocení konfliktu okolo osudu misijních stanic, Mendoza svlékne kněžské roucho a znovu se chopí svého meče, tentokrát jako ochránce utlačovaných. Režisér Roland Joffé bývá často přirovnáván ke klasikovi britské i světové kinematografie Davidu Leanovi, především svou schopností vyprávět epický příběh s důrazem na jeho vizuální složku a přitom postihnout psychologický vývod i citové zázemí svých postav. Důkazem toho je i Mise s vynikající barevnou fotografií Chrise Mengese, působivou hudbou italského skladatele Ennia Morriconeho a vnitřně propracovanými hereckými výkony Jeremyho Ironse a Roberta De Nira. - Film získal na 39. MFF v Cannes 1986 Velkou cenu Zlatou palmu a dále Oscara za kameru.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled