Milada

Během letošních prázdnin (2015) se budou natáčet sekvence bez herců a potřebné exteriéry, hlavní část natáčení začne oproti avizovanému plánu později a měla by skončit do jara příštího roku. Štáb se bude pohybovat v autentických lokalitách, především v Praze, Terezíně, na Šumavě a také u Hradce Králové, odkud pochází Bohuslav Horák. Natáčet se bude v anglickém jazyce, ale všichni herci budou mít jemný český akcent, takže už teď intenzivně pracují s vokálním a dialektovým koučem. Film bude předabován i do českého jazyka, takže čeští herci propůjčí hlas sami sobě. Výsledný obraz bude kolorován tak, aby se dal sladit s dobovými materiály, které budou ve filmu použity, a evokoval 50. léta minulého století nejen kostýmy, ale i celkovou atmosférou.
Simona Andělová, 2media

Ambiciózní dílo sleduje osudy jedné z největších tuzemských postav 20. století. Politička Milada Horáková patří mezi osobnosti, jež se postavily nacismu i komunismu a zaplatily za to nejvyšší oběť. Dramatizace poslední dekády jejího života ukazuje, jakým peklem si musela statečná žena projít.

Doktorka práv Milada Horáková patří mezi nejinspirativnější ženy minulého století. Ne nadarmo bývá obdivována za svou odvahu v době, která takovému chování z mnoha důvodů nepřála. Není třeba důsledně znát československé dějiny poloviny 20. století, stačí vědět jen základní reálie. Po skončení druhé světové války se k moci postupně dostávala komunistická strana, schopná ohýbat demokratické struktury republiky podle své vůle. To se samozřejmě leckomu nelíbilo, ovšem jen někteří měli dostatek kuráže, aby riskovali vlastní život v zájmu vyšších hodnot. Milada Horáková mezi ně patřila.

Pravděpodobně i z úcty k její památce se ke zfilmování jednoho z našich nejsilnějších lidských příběhů dlouho nikdo neodhodlal. Až David Mrnka se o něj poslední zhruba dekádu snažil, nakonec se mu výsledek podařilo dotáhnout do konce. Titulní postavu obsadil izraelskou herečkou Ayelet Zurerovou, která osud a osobnost Horákové dlouho studovala. Její výkon v roli rozervané ženy a matky strhává pozornost, stejně jako věrné dobové kulisy a kostýmy, oceněné Českým lvem. Na výroční cenu České filmové a televizní akademie byl Mrnkův debut nominován celkem desetkrát, včetně kategorie nejlepší film.

Na filmovou Miladu částečně dohlížela dcera Horákové Jana Kánská, která tvůrcům zpřístupnila soukromé materiály a dokonce přijela ze Spojených států, kde žije. Kromě těchto dosud nezveřejněných informací pracoval Mrnka i s historiky, aby výsledek co nejdůsledněji odrážel reálie života hrdinné právničky. Leckteré historické události jsou zmíněny jen letmo, ovšem těžiště příběhu leží jinde – v osobní statečnosti ženy, která neváhala riskovat kariéru, rodinu a nakonec i život pro ušlechtilé ideály. Stala se tak symbolem odporu, který nebude zapomenut. Připomenout si její činy prostřednictvím filmu proto může být velmi inspirativní.

Mojmír Sedláček

Letní filmová škola Uherské Hradiště 2018

Životopisné drama Milada debutujícího režiséra Davida Mrnky pojednává o životě Milady Horákové (1901–1950), významné české političky, jež byla jako jediná žena popravena v politických procesech komunistického režimu. Snímek mapuje události let 1933 až 1950 (v prologu a v epilogu ohraničené rokem 1990, kdy dcera Horákové obdrží matčiny poslední dopisy, zadržované do té doby státní mocí). Zaměřuje se nejen na statečnou veřejnou, sociální, odbojovou a politickou činnost Horákové, která skončila její bezprecedentní justiční vraždou, ale též na láskyplný vztah k manželovi, k dceři a k dalším blízkým. – Režisér, scenárista a producent David Mrnka připravoval projekt téměř deset let za spolupráce odborných poradců a dcery Horákové, Jany Kánské, která poskytla materiály z rodinného archivu. Na spolufinancování se podílela i celosvětová videotéka Netflix, když zakoupila práva na streamové vysílání po celém světě a zařadila dílo do své nabídky. Natáčení proběhlo během jednatřiceti natáčecích dní od 5. listopadu 2016 do 7. května 2017. Ústřední postavu sehrála izraelská herečka Ayelet Zurerová (zvažovány byly Kate Winsletová, Maggie Gyllenhaalová, Annette Beningová, Meryl Streepová, Emma Thompsonová, Vera Farmigaová, Nicole Kidmanová nebo Cate Blanchettová). Snímek byl natočen na 35mm materiál v anglické verzi (prý i na přání Jany Kánské), kdy všichni herci mluví anglicky s českým akcentem. V distribuci je ovšem i česká jazyková mutace; záleží na rozhodnutí provozovatelů kin. – Rozsáhlý epický příběh se navzdory zjevné snaze a nesporné vůli tříští kvůli nezkušenosti tvůrce do jednotlivých epizod, což navíc zbytečně podtrhuje nadměrné užívání zatmívaček a roztmívaček. Rozhodující politický proces s Miladou Horákovou je v ději (v němž se nachází i několik historických nepřesností) omezen na minimum. Předchází mu delší pasáž z přinucovacích výslechů a mučení. Naopak je téměř pominuta děsivá nátlaková propagandistická kampaň, při níž „veřejnost“ požadovala pro „zrádkyni“ hrdelní trest. Ve filmu jsou použity také archivní záběry pro ilustraci dobových událostí. – Život Milady Horákové a politický proces s ní byly reflektovány v řadě televizních dokumentů, například Případ Dr. Horáková (TV–1990; r. Jan Mudra), v opeře Zítra se bude... a v jejím filmovém zpracování Jana Hřebejka (2010) a především v desetidílné dokumentární sérii Proces H (TV–2009; r. Martin Vadas), která stále zůstává nejlepším zpracováním tématu. – Snímek, mapující nesporně významnou historickou látku, vznikal i se záměrem přiblížit ji zahraničním divákům a zde svou roli patrně plní. Zůstal však jen jakýmsi „encyklopedickým heslem“ bez potřebného přesahu.

Zdroj: –jl– / NFA