Milada

Ještě větší průser než   Lída Baarová. I tady máme   před sebou k dispozici   kulervoucí a silnej příběh   ženy, kterou semlely dějiny.   Ale styl podání je tak   zoufalej, že se to nedá   pozřít. Plus naprosto   nulová práce se střihem, to   zatmívání začne srát už   tak po čtvrthodině.   Některé scény jsou až   trestuhodně doslovné (třeba   když si lidi, co se roky   pohybujou ve veřejné   sféře, musej říkat, jakou   funkci zastává Jan Masaryk).   Z dalších drobných   nelogičností bych vypíchnul   scénu s koláčem po návratu   z koncentráku. Obávaná   státní bezpečnost je tady   shrnuta do karikatury   primitivní svoloči, která   obchcává kapličky a žere   svačiny z papírovýho   pytlíku. Proměna   společnosti směrem k víře   v komunismus je tady směšně   personifikována do karikatury   Anežky Hodinové-Spurné.   Chybí tomu širší spektrum   a souvislosti, protože   všichni víme, jak to   dopadne, ale nějak vůbec   nedává smysl, proč se to   stalo. A že žádné z postav   se nedá věřit ani slovo, za   to může úplně tragickej   českej dabing, kterej zničil   většinu filmu.

Snímek o Miladě Horákové   tu bezpochyby rozhodně   chyběl a tak sláva za   odvážný tým, který se do   toho s vervou sobě vlastní   pustil. Vzal si na bedra velmi   těžké břímě a vydal se   cestou vskutku nelehkou.   Snímek je tady a tak co s   ním. Námět je postaven   dobře. Začíná se   činnostmi za války a tak se   neznalý divák dozví, že   Milada udělala pro republiku   v podstatě to samé, co letci   RAF, kteří za komunismu   skončili úplně stejně jako   ona. Dozví se, že se po   válce angažovala ve vládě,   kde zašedlá atmosféra   připomíná mimo jiné např.   snímek ´Ucho´. Stačí   setsakramentsky málo aby   vznikl problém. A že se   problém skutečně objevil   již víme. Pak už se film   zajímá hlavně vězněním,   výslechy a soudem. Ano,   námětově je příběh   vystavěn dobře, ale bohužel   scenáristicky je sepsaný   ledabyle. Chybí tomu prostě   ta správná filmová nit.   Celkově to totiž vypadá   jako sestřih seriálu. Snaha   o plynulost sice je, ale k   zaujetí diváka nějakou   pevnou dějovou linkou a   dramatem je tu bohapustě   pramálo. Na takový film je i   ostudou značně malý   rozpočet. Ona doba se ve   snímku prostě uvěřit   nedá. ÚPP ve světových   blockbusterových snímcích   dělá divy a v českém filmu   nic? Na film určený do kin   je i ostudou použití   dobových filmových   záběrů, stejně jako to   udělali tvůrci u TV snímku   ´Monstrum´. Sice se dá   pochopit snaha ušetřit, ale   film měl být odkazem doby a   současného mladého diváka   šokovat a ne vytvořit nic   neříkající   polodokumentární cosi.   Alespoň tu komunisté nejsou   zvýrazněni jako   schizofrenní jedinci, jak je   poslední dobou zvykem, opět   viz. ´Monstrum´. Scény s   výslechy jsou chabé a soud   jako takový opět naprosto   nic neříkající. Nic   neděsí, nic nešokuje, nic   nevyvolává odpor k danému   režimu a soudnímu systému   50. let. Ne, tohle se opět   nepovedlo. Měl vzniknout film   vzdávající Miladě   Horákové poctu a ne jen   jednoduchá ledabylá   převyprávěnka o jejím   osudu.

No nevím, to už by asi byl   lepší čistě dokument, než   toto. Z piety k Miladě   Horákové dávám poloviční   hodnocení, ale film jako   takový mi v podstatě nic   neřekl.

Proboha proč?? Úžasný   námět na film, který by byl   trhákem, ale zde se to zcela   minulo účinkem. Chtělo to   jiný scénář, více reality   komunismu, nemastné,   neslané.

Klobouk dolu pred tvurci uz   jen za to jak obtizne tema si   ke zpracovani vybrali. Dalsi   plus body za to, ze do   nataceni zapojili jako   konzultanta Janu Kanskou a   klicove sceny mohly byt   autenticke. Strhujici drama,   ktere krom neuveritelneho   pribehu a skveleho scenare   nabidlo i par zbytecny   "hollywoodskych"   vsuvek, ktere ovsem celkovy   dojem rozhodne nezkazily.

Syrové zpracování
Jedna z mnoha velmi smutných   událostí naší historie,   pod kterou se podepsala   zločinecká strana s rudým   barbarem v zádech. Zde   přiznávám že mi trochu   chybí objektivita, ano   zpracování Milady je trochu   dietní nebo nevýrazné, film   jako takový působí   komorně, ale z historického   hlediska mi jako apel na   budoucí generace neuráží.   65%

Sice asi nedokážu plně   ocenit obsazení Ayelet Zurer.   Ale jinak je to film   chvályhodný a jsem rád, že   vzniknul.

Důležitý příběh naší   historie ve kterém lze stále   nalézt nové i méně známé   části, takže se každý   něco nového dozví, když   už všichni víme jak to   nakonec dopadne.
Dobře, že to konečně   někdo natočil. Dobře, že   herci hráli dobře a   někteří mi i zůstanou v   paměti, konkrétně   Javorský, Mihulová a   Medvecká, protože byli   uvěřitelní.
Izrealská herečka v   hlavní roli nezklamala.
Ale to je asi tak všechno   dobré.
Nevím, čím   to je, ale film nějak   nedrží pohromadě. Možná   proto, že 3 scénáristé   jsou trochu moc.
Má to   být český film, nebo ne?   Chápu, že produkovat film je   těžká řehole a i přesto   musím vytknout nejen to, že   v něm je tolik zahraničních   herců, ale hlavně to, že   dialogy nebyly točeny v   češtině a herci museli   dabovat sami sebe. To působí   strašně rušivě. Takže to   vlastně český film tak moc   není. To by vysvětlovaly i   napínavé scény ze   zatčení, jak toho   německého tak hlavně ta   "telefonní" scéna   se státní bezpečností. Pro   české diváky to napínavé   není, když víme, že Milada   prostě neuteče.
Ale   nezapomeňme, že je to   režisérský debut a ten je   třeba hodnotit kladně.

anglicky dabink
ANO NA FILM JSEM SE TESIL ALE   BOHUZEL DALSI HISTORICKY JAKO   MASARYK V ANGLICKE RECI JE TO   VELMI SMUTNE KDE BY MEL BYT   CESKE DEJINY BYT V CESTINE   NEKDY SI MYSLIM ZE V CECHACH   SE MLUVI POUZE NEMECKA A   ANGLICKY TAKE FILM LIBUSE   TAKZE SKOCL FILM V KOSI

Film jsem chtěl vidět,   protože se snažím sledovat   českou kinematografii jako   takovou, krom úplných   "senosluncí",   "bastardin" a   "kameňáků".   Ovšem docela dlouho jsem se k   tomu odhodlával s obavou, že   film bude za a) depka a za b)   nepodařenej. Po shlédnutí   mohu říci, že obě mé   obavy se naplnily. Nechce se   mi rozebírat slabiny filmu,   jako když to v úvodu   vypadá, že dva lidi nechtíc   vylezli z kanceláře do   záběru. O trapnosti   „hollywoodské“ scénky s   nezavěšeným telefonem,   nebo trapné karikatuře   prokurátorky, v podání Aňi   Geislerové. Či o   nevěrohodné postavě   estébácké vyšetřovatelky.   Jen mě při sledování filmu   napadlo, že tento film   možná měli nechat natočit   Agnieszku Holland. Naopak   velice silná a emocionální   byla scéna loučení Milady   Horákové s rodinou. Ta mě   opravdu, jako diváka   „dostala“ a dojala.   Bohužel byla vzápětí   ´“smáznutá“, naprosto   zbytečnou a marnou tiskovou   konferencí. Asi je dobře,   že film o totalitní   justiční vraždě Milady   Horákové vznikl, jen je,   („věčná“), škoda, že   se nepovedl lépe.
.

Politická fraška
Tento film mi připadá jako   politický proces který se v   něm odehrává,zkreslený   výklad minulosti! A už   vůbec nechápu proč   nepoužili více českých   herců.

Dlouho připravovaný   životopisný snímek Milada   skokově popisuje úseky   života naší političky   první poloviny dvacátého   století. Podobně jako v   příběhu o jiné popravené   ženě - Olze Hepnarové -   filmaři zcela nevyužili   nabízený materiál a i děj   tohoto filmu vlastně   vychází pouze ze zlomových   událostí o této postavě,   které jsou již uvedeny na   webové stránce Wikipedie,   bližší sonda do duše hl.   postavy svým způsobem   chybí. Větší délka   snímku je dána také   množstvím zdlouhavých   pasáží, které jsou spíše   ke škodě. Namátkou uvedu   třeba několik výletů autem   do přírody, nic neřešící   záběry na dceru Janu ve   škole atd. - tyto události   nemají hlubší dějovou   zápletku a působí tak   rušivým dojmem, neboť   příběh spíše   rozsekávají a nejsou   pojítkem k jednotlivým   následným stěžejním   událostem. Naproti tomu zde   chybí bližší popsání   rodinných vztahů - vztah   Milady a sestry, vztahy mezi   matkou a dcerou. Příběh tak   mnohdy působí jako slepenec   navzájem nesouvisejících   událostí - např. ať již   jde o návrat Klementa   Gottwalda z hradu nebo o smrt   Jana Masaryka, depeše zpráv   zasílaných do Washingtonu,   případně posun v chování   komunistického pohlavára   Gottwalda ve vztahu k Miladě.   Vůdce komunistů jednou   řekne spolustraníkům, že   by bylo lépe ji mít na své   straně a za pár okamžiků   později Vyorálkova postava   zcela ignoruje jakékoli   žádosti o její   omilostnění. Trochu   nelogické. Téměř vůbec   není ani vysvětleno kdo je   manžel Miladiny sestry Věry,   naproti tomu zde nechybí   dobový dokumentární záběr   na Václava Havla... Divák,   který tyto historické   souvislosti nezná, může   být v ději ztracen a z   neustálých změn   popisovaných ve filmu   dokonale zmaten. Místo   nezajímavých pasáží   příběhu zde chybí hlubší   profil hlavní hrdinky. Ta mj.   neváhá vystavit rodinu - i   malou dcerku - hrozícímu   nebezpečí - viz např.   papírek se seznamem   "nepohodlných" osob   vhozený při prohlídce   gestapem matkou do pytlíku   bonbónů, který drží malá   Jana v ruce. Nepatřičným   dojmem působí také řada   rekvizit, které se spíše   neshodují s popisovanou dobou   (viz značení a jízda po   silnici, doplňky některých   oděvů, např. lak na nehty   na rukou sestry Věry,   StBačky Marty - přičemž   třeba v době II. světové   války byla výroba laku na   nehty spíše omezována -   neboť materiál byl potřeba   pro vojenství,...).   Podobných rozporů je zde   více. Také samotné finále   je dle mého soudu   odfláknuté a nevymazlené.   Soudní proces byl značně   zkrácen, také zcela   nekoresponduje s realitou   postup, způsob a délka   popravy...
Tvůrci u   tak dlouho připravovaného   filmu si také, kromě děje a   spojování jednotlivých   událostí, mohli více   pohrát i s dabingem a   zejména s maskováním   jednotlivých postav. Např.   dcera Jana vypadala stále   stejně. Také představitelku   hlavní role, i sestru Věru,   mohli tvůrci více   namaskovat. V době procesu   vypadala představitelka   Milady Horákové přesně   tak, jak o 17 let dříve -   přičemž v této   "válečné" době   vypadaly osoby podstatně   starší, než byl jejich   skutečný věk. S výjimkou   T. Medvecké (skutečná pí.   Kánská vypadala v té době,   tj. v r. 1990, úplně jinak)   byl casting vcelku povedený.  
Film i přes   zmíněnou kritiku hodnotím   nadprůměrně. Je jen škoda,   že divákovi nenabídl i   něco navíc, než co si   může zjistit na internetu,   také proto nedávám plný   počet bodů...

Krásný film
Film celkem věrohodně   přibližuje život ženy,   která věřila v pravdu a   slušnost. Příběh ženy,   kterou ubila lež a   nemravnost. Bohužel,   jednotlivé scény jsou dost   zkratkovité a nezasvěcenému   diváku téměř vůbec nic   neříkají. Naopak člověk   znalý dějin ocení, že   takový film vznikl.