Madisonské mosty

Na farmě Johnsonových se setkávají sourozenci Carolyn a Michael, aby ve společnosti právníka vyřídili pozůstalost po matce Francesce. Nelibě je překvapí matčino přání, aby byl její popel rozprášen z Rosemanova mostu. Potom však mezi jejími věcmi objeví závěť jakéhosi Roberta Kincaida, v níž se uvádí stejné přání, a současně se z matčina dopisu dozvídají o jejím krátkém milostném vztahu s Robertem. Šokovaní sourozenci se začtou do matčiných deníků. Stalo se to v roce 1965, když Francesca zůstala na farmě sama, protože Carolyn, Michael i jejich otec Richard odjeli na výroční trh do Illinois. Druhý den zastaví u domu fotograf časopisu National Geographic Robert Kincaid, aby se vyptal, kudy k památným zastřešeným mostům. Francesca mu nedokáže cestu popsat, a tak se nabídne, že mu ji ukáže. Cestou si povídají, a potom Francesca pozve fotografa na čaj. Stráví spolu příjemný večer, Richard baví ženu cestovatelskými historkami a z hovoru vyrozumí, že přes všechno hezké, co vypráví, není Francesca úplně šťastná. Přestože večer skončí malým nedorozuměním, napíše Francesca ještě v noci vzkaz, kterým Roberta zve k dalšímu setkání, a připevní ho na most, který bude ráno fotografovat. Robert souhlasí, a tak spolu prožijí kouzelné chvíle. Oba se bojí rozloučení, a když Robert navrhne, aby odjeli spolu, čeká Francesku těžké rozhodnutí.

Zdroj: Nova

Románový bestseller Roberta Jamese Wallera Madisonské mosty se celé měsíce držel v USA na žebříčku nejprodávanějších knih, i když byl literární kritikou vesměs zavržen jako nepříliš dobře napsaný příspěvek do červené knihovny. O to větší bylo překvapení, když práva na zfilmování zakoupil Clint Eastwood, který si své místo ve filmové historii vydobyl jako představitel tvrdých chlapíků ve westernech a kriminálních filmech a jako režisér nekompromisních příběhů, v nichž ženské role (pokud tam vůbec jsou) rozhodně nepatří mezi hlavní.
Jak se ukázalo, Eastwood velmi dobře věděl, co dělá. Jeho prvním chytrým tahem bylo angažování scenáristy Richarda LaGraveneseho (mj. Král Rybář), který ve své adaptaci provedl některé zásadní změny. Milostnou romanci farmářské manželky Francescy a světoběžnického fotografa Roberta posunul do minulosti a zarámoval příběhem Francesciných dětí, které se teprve po její smrti dovídají o celé aféře. Tím romantický nádech nenaplněné vášně získal na intenzitě, zcela v souladu s běžným lidským rysem zveličovat dávno minulé lásky. LaGravenese navíc svoji adaptaci oprostil od Wallerovy přece jen příliš "kuchyňské" prózy a především na rozdíl od předlohy učinil středem příběhu Francescu.
Dalším klíčovým bodem bylo obsazení Meryl Streepové do hlavní úlohy. Jedna z nejvýznamnějších hereček současného filmu, držitelka dvou Oscarů (Kramerová versus Kramer, Sophiina volba) a dalších třinácti (!!) nominací, se dokonale vžila do postavy Italky Francescy, která do Spojených států přišla jako válečná nevěsta, dlouhá léta prožila bez lásky, aniž si to uvědomovala, až posléze rozkvetla do vášnivé ženy a milenky, aby se znovu vrátila do role poslušné a věrné manželky. Všechny tyto polohy dokázala Streepová přesvědčivě ztvárnit, a i když její italský akcent nemáme možnost v dabované verzi posoudit, můžete vzít jed na to, že je dokonalý. Její výkon v této roli dokonce přiměl některé recenzenty ke vzpomínce na velkou italskou herečku Annu Magnaniovou.
Její partner Clint Eastwood je pro roli fotografa Roberta sice trochu starý (i když mu LaGravenese ve scénáři nějaké roky oproti předloze přidal), ale velmi moudře tlumí svůj herecký projev a nechává naplno vyniknout Meryl Streepovou. Stejně nenápadná je i jeho režie, nechávající promlouvat příběh a jeho protagonisty bez zbytečných kudrlinek či ornamentů. Tomu podřídili svoji práci i Eastwoodovi stálí spolupracovníci, kameraman Jack N. Green, hudební skladatel Lennie Niehaus a střihač Joel Cox. Jako basista bluesové kapely ve scéně z hospody se v krátkém detailu objeví Clintův syn Kyle Eastwood.
Madisonské mosty jsou ve své filmové podobě přes "pokročilý" věk svých představitelů a mírně nadbytečnou metráž jedním z nejpůsobivějších milostných příběhů poslední doby. V této souvislosti ovšem nelze nevzpomenout klasický příběh jiného "krátkého setkání" Pouto nejsilnější (1945) anglického režiséra Davida Leana, jehož mistrovství zůstává dodnes nepřekonáno.
Česká televize

Přední hollywoodský filmař Clint Eastwood natočil svůj další režijní opus poněkud překvapivě komorní milostný příběh Madisonské mosty. Vypráví v něm o nečekaném kratičkém vzplanutí dvou stárnoucích lidí, farmářské ženy Francesky a zcestovalého fotografa Roberta. Jejich setkání trvalo pouhé čtyři dny. Ale znamenalo pro ně vrchol jejich života. Poznání "pravé" lásky však s sebou přináší nejen nádherné okamžiky štěstí, ale i smutek z neodvratného loučení…. -Scénář Richarda LaGraveneseho vznikl podle románu Roberta Jamese Wallera. Ústřední téma je rámováno jako postupné odhalování skutečnosti po Francesčině smrti, kdy její dospělé děti Carolyn a Michael čtou matčiny deníky, nalezené v pozůstalosti. Jádro příběhu se tedy odehrává ve čtyřech horkých letních dnech roku 1965 na osamělé farmě v okresu Madison ve státě Iowa. Zvláštní atmosféra poklidné přírody, prostá architektura venkovského domu i zastřešeného dřevěného mostu a dobře vybraná dobová hudba jeou působivým pozadím pro neobvyklý příběh lásky, postavený především na přesvědčivých hereckých výkonech Meryl Streepové a Clinta Eastwooda. Obě hvězdy zde vytvářejí jisté špičkové role své kariéry. - Tvůrci se místy neubránili nadbytečné melodramatičnosti, jež oslabuje vyznění jinak citlivě natočeného filmu.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled