Legenda o lásce

Tahle pohádka o lásce,   která sice hory   nepřenáší, ale zato láme   skály, mi v dětství   vždycky připadala tak   trošku jakoby z jiného   světa - jak prostředím, tak   hlavně takovým tím   divadelně afektovaným   vyzněním, které mi   evokovalo pocit tajemného   Orientu... Dneska už z   někdejšího okouzlení   zbývají jenom odlesky, ale   za tu hezkou výpravu a   ještě hezčí vzpomínky si   "Legenda" ode mě   těch 7* určitě zaslouží.

Legenda o lásce je prostě   legenda, která se dotkla   mého dětství.Navíc je to   jeden z mála filmů, kde se   setkáme s Janou Rybářovou,   která měla slušně   nastartovanou kariéru s   tragickým koncem.

Koprodukční film, kdy   ateliérové scény byly   natáčeny na Barrandově a   exteriéry na různých   místech v Bulharsku. Opravdu   to není typická pohádka,   spíše melodrama o třech   podobách lásky: lásce   sesterské, milenecké a   lásce k lidem.

Film je dosti nepovedený, je   na něm znát, že je natočen   horkou kamerou a je velkou   škodou, že ve filmu hrají   dvě naše krásné herečky,   které také film   nezachránily. Bude to   režisérem Krškou, který s   filmem Legenda o lásce   natáčel souměrně i   Labakán a ta porce byla nad   jeho síly. Kdyby se všechno   pozitivum vrazilo do Legendy,   mohli jsme mít pořádný   film, takhle máme dva   nepodařené filmy...

Pohádka - nepohádka....
...kdyby tento film nebyl   jednou ze vzácných ukázek   herectví a krásné tváře   mladičké Jany Rybářové,   později tragicky zemřelé,   ani bych ho nijak ve svém   povědomí neměla. Jde o   pohádku z jiného   prostředí, orientální   téma mi nepřijde nijak   zajímavé, navíc je to   spíše film pro dospělé   než pro děti, ale nic mi   neříká bohužel ani v tom   dospělém věku. Vyzdvihla   bych snad jen výpravu filmu,   která byla skutečně   pompézní a netradiční. Za   zmínku ještě stojí Vlasta   Fialová, velmi talentovaná a   krásná herečka, která   později byla filmem   opomíjena, i když její   herectví patřilo mezi velmi   kvalitní.

Jako dítě jsem to nikdy   neviděl celé a vydržel jsem   asi čtvrt hodiny. Pak jsem se   této veleblbině vyhýbal,   nyní však, nucen okolnostmi,   řekl jsem si že vydržím.   Už od začátku mne irituje   ona myšlenkomluva. Ta mne   prostě irituje vždy. Když   pak obě hrdinky hovořily o   Ferchadovi, jak prý není   krásný, tak jsem rostl.   Nevím zda se tomu smát nebo   brečet. Ale co ženská je   podivný tvor a její   představa o kráse… Navíc   mne štvalo jak všichni   mluví o tom, že Banu je   škaredá, že se ani   nesnažili udělat nějakou   masku. Pod závojem jde hodně   krát vidět, že je stejná   jako dříve. Zda to byla ta   již zmíněná lenost, nebo   neschopnost tvůrců filmu je   šumafuk. Stejně tak jako   setkání těch dvou po   letech. Ani zde se   namaskovalo, nelíčilo,   takže oba vypadali stejně.   No, ono celkově i   tato“pohádka“ se mi   prostě hnusí a je přímo   protivná. Dokoukáno s   vypětím sil. Již nikdy   více.