Král Drozdí brada

Šaty v chladnej Orave
Túto rozprávku som mal rád   ako decko a mám ju rád aj   teraz. Hlavne to bude asi   výberom princeznej, ktorá je   tu fakt že nádherná a priam   dokonalá a aj jej postava je   zahraná krásne. Plus to   studené smutné prostredie na   hrane jesene a zimy, krásny   Oravský hrad, toto všetko   tomu dáva čaro. Možno z   môjho pohľadu tá výchova   princeznej mi prišla krutá,   ale ten koniec ukázal, že sa   to možno aj vymklo všetkým   z rúk, ona fakt začala mať   rada žobráka. Na konci mi   jej aj prišlo ľúto a   myslím si, že dobrý muž by   sa k nej takto, povedzme,   nemiestne nezachoval, až by   som pochyboval o jeho   skutočnej láske. Inak dnes   by takúto rozprávku asi   nebolo možné nakrútiť,   toto by niektoré feministky   neprežili, kritici by asi   tiež dostali noty strhať to,   aj keď robia to, čo vo filme   práve kráľ. Nasilu   obrátiť človeka na svoj   obraz, s čím nemožno   súhlasiť

Celkom pekne spracovaná   rozprávka s podobným dejom   ako Pyšná princezná, kde   tiež najskôr princezná   odmietala každého až sa   nakoniec zamilovala do   žobráka, ktorým bol v   skutočnosti mladý kráľ.   Ten sa podujal, že ju   prevychová a chce aby sa   zaľúbila do neho nie preto,   že je kráľ a je bohatý,   ale aby ho ľúbila ako   človeka, bez ohľadu na to,   či má peniaze, alebo nemá.   Nakoniec sa mu to podarilo a   teda rozprávka dopadla tak   ako má. Film nedosiahol síce   úrovne Pyšnej princezny, ale   napriek tomu ho možno   hodnotiť ako dobrú   rozprávku.

Pohádka s trochou morálního podtextu...
...nemůžu říct, že bych   byla přímo fanouškem této   pohádky, není pro mne   takovým tím zosobněním   klasiky jako Tři oříšky   či Pyšná princezna, ale   přesto jsem ji docela s   chutí letos v době   vánoční sledovala. Je to   poněkud netradiční   pohádka. Lukáš Vaculík v   roli krále byl určitě   dobrou volbou do obsazení.   Princovské a královské role   totiž příliš často   nedostával. Také Adriana   Tarábková byla sympatická   jako princezna. Ve své   podstatě jde také o jakousi   pohádku napravené pýchy   povýšené princezny, které   v sobě objeví dobré srdce a   zamiluje se do   "žebráka", jímž   není nikdo jiný, nežli   odmítnutí   "Drozdí" král. Až   mi jí bylo nakonec i docela   líto, kterak ona se trápila   pro svého nemocného   žebráka, netušíc, že jde   o králův převlek, zatímco   on protahoval prozrazení své   pravé identity. Nevzpomínám   si, že bych tuto pohádku   viděla ve znění, jaké je   zde na FDB uvedeno.   Vyrozuměla jsem, že roli   Lukáše Vaculíka tehdy   předaboval do češtiny   Michal Suchánek. Z toho bych   asi příliš nadšená   nebyla, ale nemohu posoudit,   pokud jsem tuto verzi viděla,   nepamatuji si ji. V této   nové verzi mluví Lukáš   Vaculík sám sebe, princeznu   nadabovala Zuzana Kajnarová,   královnu Zlata Adamovská.   Příjemně poslouchatelná   pohádka, která sice není   až tak zcela   "vánoční", ale   určitě na obrazovce má své   místo.

Ve stejném roce jako   Básníky natočila   Tarábková i pohádku Král,   drozdia brada. Zase spíše   zdobila, než aby něco   hrála, ale ono víc nebylo   třeba. Pohádka nevýpravná,   tenkrát se spíš koukalo na   Vaculíka ve slovenštině,   celkově ponurá, místy   ukřičená a než se vše   dostalo zpátky na hrad krále   a princezna do kuchyně, tak   mě to ani moc nebavilo.

Vzdor určité tématické   podobě s klasickou a mou   velmi oblíbenou Pyšnou   princeznou mi tohle vůbec k   srdci nepřirostlo. Ne že by   "klasika byla jen   jedna", remaky mi   nevadí, ale prostě to nemá   to "kouzlo".