Král a žena [TV film]

Rozepře začíná tím, že   Kateřina udělá králi   Jindřichovi VIII. na snídani   syrová vajíčka. Jan Werich   a femme fatale Jana   Brejchová. Námět Maurice   Brering, v překladu a   scénáři Jana Wericha.   Režie Evald Schorm. Záruka   opravdové kvality.

... „Syrové vajíčko, to   mám moooc rád. - Včera jste   se zlobil, že bylo natvrdo. -   A také bylo. Já nemám rád   vajíčka natvrdo, já nemám   rád syrová vajíčka. Já   mám rád vajíčka napřesno.   – To vajíčko bylo přesně   3 a půl minuty ve vroucí   vodě ... „ Nádherné   slovní přestřelky mezi   králem Jindřichem VIII. a   jeho ženou Kateřinou   Paarovou. Začíná to slizkou   snídaní do postele a končí   to ... taky v posteli. Ale za   tu dobu se toho dá dost   probrat ... i o krk se dá   přijít. ... „ Cokoliv   řeknu, cokoliv řeknu   můžete překroutit v cokoliv   chcete a vy to děláte, vy to   děláte - Vy mně chcete   tvrdit, že vy jste teď   netvrdila ...“ atd.atd.   Díky tomuto kousku mám   dodnes přehled o manželkách   Jindřicha VIII. a naučila   jsem se i nové slovo ficka   „ To je latinsky?“ A taky   bohužel dodnes tápu v tom   ... jakou barvu měl   Alexandrův kůň Bucefalos.   P.S. Ale na větu ... „Tedy   je s podivem, že ženská s   vašimi zkušenostmi neví   jak se vaří vajíčko   naměkko.„ Tak na tu si   vzpomenu vždycky, když se mi   vajíčka napřesno nepovedou   :-).

Přes některé zdejší   zdrcující komentáře je   tahle miniaturka o slavném   anglickém králi a poslední   z jeho šesti manželek, pro   mě osobně jedním z klenotů   naší televizní tvorby (a to   nejen kvůli panu Werichovi,   kterého mám opravdu hodně   rád), obzvláště, když   vezmu v potaz   "kvalitu" naší   současné televizní   produkce.

Bucefalus byl...
černý... takže Veličenstvo   mělo pravdu... A které   veličenstvo? - Vaše. Ne,   vaše... Pravdu měla   královna... Jak řekl   Jindřich VIII. v Jindřich   VIII. a jeho ženy - poslední   žena je nejhorší, i když   je nejlepší...

Nevidím
žel nic kouzelného je na   hnidpišském, nanicovatém a   předem bezvýchodném,   přesto až k explozi   schválně eskalovaném   handrkování doslova o   ničem, kde si dva egoušové   poměřují, no, nelze říci   pindíky protože ten tam je   jen jeden. Blahoslavení,   kteří mají čas a chuť tak   absolutně nepodstatnou   malichernost využít k hádce   a vršit ve sporu další   absurdity na ty předchozí.   Osobně si myslím, že se pan   Brering s někým vsadil, že   z vody uvaří scénku o   hádce muže se ženou a aby   to vypadalo nóbl, oděl ji   královským hábitem. A   uvařil. Za mě velmi   nepovedené dialogové   profluvium, toliko neladným   drnkáním na struny ubohosti   mužské pýchy a ženské   ješitnosti udržujíc sama   sebe při životě.

Hádaní se kvůli barvě   koně je skutečně hluboký   umělecký zážitek. Ještě   že to má jen dvacet minut.   xxx