Obsah filmu Kód neznámý
Rušný pařížský bulvár. Mladík hodí zmačkaný papír od jídla do tašky žebrající ženy a kolemjdoucí mladý černoch to považuje za urážku její lidské důstojnosti. Náhodná událost, spojující na okamžik životní osudy několika postav: Anna je mladá herečka, snažící se o kariéru u filmu. Její přítel Georges, válečný fotograf, je v Paříži jen zřídka. Georgesův otec hospodaří na statku, kde se mladší syn Jean odmítá dál dřít. Amadou, jehož mladší sestra je neslyšící, vyučuje hudbu ve škole pro hluchoněmé děti. Jeho otec je taxikář afrického původu. Maria pochází z Rumunska, kam posílá všechny peníze vydělané žebrotou. Poté, co je vyhoštěna, žije...
Rušný pařížský bulvár. Mladík hodí zmačkaný papír od jídla do tašky žebrající ženy a kolemjdoucí mladý černoch to považuje za urážku její lidské důstojnosti. Náhodná událost, spojující na okamžik životní osudy několika postav: Anna je mladá herečka, snažící se o kariéru u filmu. Její přítel Georges, válečný fotograf, je v Paříži jen zřídka. Georgesův otec hospodaří na statku, kde se mladší syn Jean odmítá dál dřít. Amadou, jehož mladší sestra je neslyšící, vyučuje hudbu ve škole pro hluchoněmé děti. Jeho otec je taxikář afrického původu. Maria pochází z Rumunska, kam posílá všechny peníze vydělané žebrotou. Poté, co je vyhoštěna, žije nějaký čas doma, než podstoupí další ponižující cestu do Francie. Ve svém prvním francouzsky mluveném filmu Haneke rozbíjí vyprávění do fragmentů soustředěných na postavy, které spolu snad kromě pocitu frustrace nemají nic společného. Diskontinuita jako základní prostředek k vyjádření deziluze, neporozumění.
MFF Karlovy Vary 2013 < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 9.4.2012
Michael Haneke u mě stále stoupá v ceně. Jako jeden z mála dokáže přesně lokalizovat ránu a pak jí bezohledně otevřít. Jeho Kód neznámý sleduje podobnou problematiku jako třeba Babel nebo Crash, tedy mezikulturní a mezicivilizační nedorozumění, vykořeněnost, imigraci, váznoucí mezilidskou komunikaci a ve srovnání se zmíněnými filmy je trestuhodně opomíjený. Nespravedlivě, ale docela pochopitelně. Haneke totiž nejde prvoplánově na efekt ani na city, netlačí děj tak okatě kýženým směrem jako třeba Crash ani se nestaví do role dokumentaristy s rozkmitanou ruční kamerou. Když konstruuje, potom tak, že si to divák neuvědomí. Jednou statickou scénou dovede nenásilně vyjádřit spoustu skrytých skutečností. A znovu se strefuje i do vlastních řad když na příkladu divadla, filmu nebo fotografie relativizuje poslání a smysl snahy vyjádřit dané problémy uměleckou formou a tím vlastně podrývá vlastní snažení. Poctivý a nemilosrdný film o věcech, které nás v současném světě pálí čím dál víc.