Kdyby nám Paříž vyprávěla

Setkání krále Karla VII. s jeho milenkou Agnes Sorelovou, Louvre v časech Františka I., krádež Mony Lisy, Bartolomějská noc, vražda Jindřicha III., milostné eskapády Jindřicha IV., epizody ze života slavného filozofa Voltaira, poprava Ludvíka XVI., soudní proces s Marií Antoinettou, Pařížská komuna, Dreyfusova aféra a Pasteurovo objevení vakcíny proti vzteklině, to jsou události z dějin Paříže, které do svého historického velkofilmu KDYBY NÁM PAŘÍŽ VYPRÁVĚLA (Si Paris nous était conté, 1955) začlenil slavný režisér Sacha Guitry.

Touto velkorysou historickou podívanou navázal Guitry na svůj o dva roky starší film KDYBY MI VERSAILLES VYPRÁVĚLY (Si Versailles m'était conté, 1954). Zatímco v případě Versailles byl omezen kratším historickým úsekem, dějiny Paříže mu nabídly širší možnosti, což se týká i pestrosti postav. I v tomto případě je film především neuvěřitelnou přehlídkou významných hereckých osobností té doby, někteří herci hráli v obou titulech stejné role (například Guitryho manželka Lana Marconi v úloze Marie Antoinetty nebo Philippe Richard v postavě krále Ludvíka Filipa), sám Guitry si přisoudil roli krále Ludvíka XI. Ve srovnání s Versailles se tu nově objevily i další hvězdy jako Danielle Darrieux nebo Michele Morgan, v jedné z menších rolí se mihnul i Louis de Funes.

Film se natáčel od srpna do listopadu 1955 a premiéru měl 10. února 1956. V porovnání s filmem o Versailles měla ale Paříž o poznání menší divácký ohlas. I když bezmála tři milióny diváků nelze vydávat za neúspěch, nutno dodat, že film KDYBY MI VERSAILLES VYPRÁVĚLY navštívalo v kinech sedm miliónů diváků. Stejně jako většina Guitryho filmů byl i tento počin v nedávné době vydán na DVD.