Kachní polévka

Pátý film bratrů Marxových Kachní polévka (1933) patří k vrcholným dílům komediálního žánru. Sourozenecká čtveřice se tentokrát pustila do rozkladu politických kruhů. Groucho Marx představuje Rufuse T. Fireflye, novopečeného diktátora z fiktivního státu Freedonie. Jeho jmenování do funkce si vynutila bohatá vdova paní Teasdaleová (Margaret Dumontová), která na oplátku věnuje do státního rozpočtu dost peněz na to, aby zachránila zemi před krachem. Hned na inaugurační slavnosti urazí Firefly diplomata Trentina (Louis Calhern), velvyslance sousední Sylvanie. Ten zase kuje pikle, aby se Fireflye zbavil a ovládl Freedonii. Mimo jiné najme svůdnou zpěvačku Veru Marcalovou (Raquel Torresová), aby prezidenta oblouznila, a především svérázné kumpány Chicoliniho (Chico Marx) a Pinkyho (Harpo Marx), aby Fireflye špehovali. A jelikož pro diktátora ani pro oba povedené špiony není nic svaté, situace nutně vede k válce…

Film navzdory svým kvalitám ve své době divácky propadl a znamenal odchod bratrů Marxových ze studia Paramout ke konkurenčnímu MGM (kde Marxové vzápětí natočili další komediální skvosty, zejm. Noc v opeře a Kobylkáře). Kachní polévka se dočkala divácké rehabilitace až v šedesátých letech, kdy v ní publikum spatřovalo silný satirický podtext. Film však dodnes oslňuje především čistými, dokonale načasovanými slovními i situačními gagy. Scéna s rozbitým zrcadlem a Grouchovým dvojníkem patří mezi nejlepší filmové komediální výstupy vůbec. Kachní polévka tak právem figuruje v Národním filmovém registru při Knihovně kongresu na seznamu titulů tvořících americké národní filmové dědictví.
Česká televize

Z recenze Zdeno Kubiny: „Žánr bláznivé komedie vyžaduje, abychom přistoupili na určitou nadsázku a například připustili, že mužský hrdina se může nejen vydávat za ženu (Někdo to rád horké), ale i být ženštější než kterákoli příslušnice něžného pohlaví (Tootsie nebo Tři muži v negližé). V žádné komedii a v žádném žánru však zřejmě nebyla „pravidla hry" tak důsledně stavěna a vzápětí úspěšně bořena jako v komediích bratří Marxových...
... První z vrcholných filmů bratří Marxů, i když za vrcholný začal být považován až později, Kachní polévka se odehrává v miniaturním evropském státě Freedonii, jejíž diktátor Rufus T Firefly (Groucho), dosazený mecenáškou země paní Teasdaleovou (v podání nepostradatelné partnerky bratří Marxů Margaret Dumontové) vyhlásí z malicherných důvodů válku sousední Sylvanii. Do všeho se zapletou dva „špičkoví" špióni Chicolini (Chico) a Pinky (Harpo), najatí sylvánským velvyslancem Trentinem. Pro oba kumpány však osol problém kdykoli přeběhnout ke druhé straně...
Kino AERO

Filmy bratří Marxů patří k absolutním špičkám komediálního žánru. Pětice newyorských sourozenců slavila ve dvacátých letech minulého století úspěch na Broadwayi a ve zvukové éře se prosadila i v Hollywoodu. Svým osobitým, anarchistickým stylem humoru pak Marxové inspirovali (a dodnes inspirují) kromě nesčetných imitátorů i mnohé originální renomované komiky (mj. Peter Sellers, Woody Allen). – Jedním z nejlepších snímků slavné bratrské skupiny je vedle Noci v opeře (1935, A Night at the Opera; r. Sam Wood) a Kobylkářů (1937, A Day at the Races; r. S. Wood) také Kachní polévka (1933). Ta ovšem ve své době komerčně propadla a zapříčinila odchod Marxů ze studia Paramount (v jejich dalších filmech se producentská opatrnost projevila mimo jiné i začleněním milostných motivů do vyprávění). Příběh o střeleném diktátorovi fiktivního evropského státečku Fridonie, o dvou bláznivých špionech, bohaté mecenášce a podlém velvyslanci sousedního státu získal oblibu až v šedesátých letech v souvislosti s tehdejšími společenskými otřesy. Satirický přesah, jenž byl ve filmu spatřován, však zřejmě tvůrci vůbec nezamýšleli. – Marxové i zde vystupují ve svých tradičních maskách, jež si vytvořili na divadle: Groucho (vl. jm. Julius Henry Marx, 1890-1977) představuje uštěpačného, ješitného a mimořádně pohotového chlapíka s namalovaným knírem a s doutníkem, Chico (Leonard, 1887-1961) vykutáleného žvanila se svérázným italským přízvukem, nosícího seprané sako a charakteristický homolovitý klobouk, Harpo (Adolph Arthur, 1888-1964) němého zlomyslníka ve světlé kudrnaté paruce, „mluvícího“ s pomocí klaksonů a oblečeného v plášti, skrývajícím všechny možné i nemožné rekvizity. Nejmladší Zeppo (Herbert, 1901-1979) se objevuje v civilní roli mladého elegána; Kachní polévka byla jeho posledním filmem. Gummo (Milton, 1892-1977) skončil s vystupováním ještě v době jejich divadelního působení po vypuknutí první světové války a v žádném filmu se neobjevil. – Kachní polévka, již natočil jeden z nejúspěšnějších komediálních režisérů té doby Leo McCarey, je nepřetržitým ohňostrojem gagů, udivujících naprostou nespoutaností. Marxové se i zde soustředili na zvolené prostředí, sešněrované psanými či nepsanými pravidly (v tomto případě diplomatickými), jež nepřetržitě a s neuvěřitelnou energií stavějí na hlavu. (Obdobně se jejich další filmy odehrávají např. v opeře, na dostizích, v cirkuse, v hotelu či v obchodním domě.) Komici přitom uplatňují brilantní hru se slovy i mimické dovednosti a používají absurdní slovní či situační humor i tradiční slapstickové postupy. (Díky tomu si ještě před Kachní polévkou vydobyli respekt evropských surrealistů.) Vnější živelnost, chaos a boření zaběhaných představ o komice se však u Marxů opírají o letitou zkušenost s vaudevillovým divákem; každá akce a každá replika jsou pečlivě načasovány a připraveny. Geniálně „čistému“ či „abstraktnímu“ humoru, osvobozenému od dobových kontextů a skrytých významů, vděčí marxovské komedie za svou nadčasovost. – Kachní polévka je jediným filmem bratří Marxů, v níž se neobjeví Chicova fenomenální prstokladová klavírní klauniáda ani Harpovo vystoupení s harfou (podle níž vznikla hercova přezdívka). Zato scéna s rozbitým zrcadlem a falešným dvojníkem je právem považována za jeden z nejlepších komediálních výstupů v dějinách kinematografie. Vychází z populárního kabaretního výstupu a ve filmu ji poprvé použil Chaplin – Chaplin obchodním příručím (1916, FP 16/76). – Upozorňujeme na dvoudílný americký dokument The Unknown Marx Brothers (1993, Neznámí bratři Marxové; r. David Leaf, John Scheinfeld – TV). Kompletní filmografie bratří Marxů byla uvedena v příloze katalogu XXXII. MFF v Karlových Varech 1997.
Zdeno Kubina Filmový přehled 2002/2