Kabaret

Filmová adaptace známého muzikálu sice patří ke klasickým dílům žánru, zároveň však překračuje jeho ustálené hranice. Všechna muzikálová čísla se odehrávají na scéně kabaretu a vytvářejí komentář děje, odvíjejícího se jako realistické vyprávění ve stylu retro. Od tradičních lehkých muzikálů odlišuje Kabaret i jeho „političnost“: příběh se odehrává ve třicátých letech v Berlíně, kde nenápadně narůstá nacistická moc. Autoři jevištní verze připsali pro film některé písně, a tak je filmový přepis obecně považován za zdařilejší než scénická podoba. Zásluhu na tom má nesporně režisér Bob Fosse, který dokázal skloubit odlišné roviny a dodal příběhu svou příslovečnou energii a schopnost hutně vyjádřit lidské emoce. Na velkém úspěchu díla (jež mj. získalo osm Oscarů) má zásluhy i Liza Minnelliová v hlavní úloze americké kabaretní zpěvačky Sally Bowlesové. Nekonformní dívka se v roce 1931 v Berlíně spřátelí s Angličanem Brianem Robertsem a později spolu s ním a s aristokratickým svůdcem Maximilianem zažije nástup Hitlera a postupnou proměnu dříve kosmopolitního města. V kabaretu Kit Kat Klub, ovládaném sarkastickým konferenciérem, začnou převládat hnědé uniformy právě tak jako v ulicích,

Osmnáct 1et jsme museli čekat, než se v našich kinech objeví známý americký muzikál Kabaret. Čas za tu dobu důkladně prověřil jeho hodnoty a nutno říci, že film nic neztratil ze svých kvalit. I po letech Kabaret zůstává mistrovským dílem. Příběh americké zpěvačky, vynikajícím způsobem ztělesněné Lizou Minnelliovou, která se nechává okouzlit "božskou dekadencí" předválečného Berlína a nedokáže vnímat a přijmout životní realitu, se odehrává na pozadí nastupujícího fašismu. Dnes už bohužel nežijící klasik amerického muzikálu Bob Fosse tu příkladným způsobem da1 do kontrapunktu dramatický děj s brilantně realizovanými hudebními a tanečními čísly. Autoři John Kander a Fred Ebb pro film dopsali několik nových písní (např. Money, Money) a některé slabší vypustili, takže filmová verze Kabaretu bývá všeobecně považována za zdařilejší než jeho divadelní podoba (známe ji i z našich jevišť). Jako námět muzikálu posloužily Berlínské povídky Christophera Isherwooda zdramatizované v roce 1951 Johnem Van Drutenem do hry I Am a Camera (Já jsem kamera), která byla také zfilmována v roce 1955 anglickým režisérem Henrym Corneliusem. Fossův Kabaret získal celkem osm Oscarů /nejlepší režie, ženský herecký výkon v hlavní roli - L. Minnelliová, mužský herecký výkon ve vedlejší roli - J. Grey, kamera, výprava; střih, zvuk a hudební aranžmá).
Filmový přehled