Jonáš II. aneb Jak je důležité míti Melicharovou

Oddaná uklízečka Melicharová pečuje o těžce nemocného pana Jonáše. V jeho horečnatě blouznivých snech se objevuje ledacos: mimo jiné i písničky S+Š v archivních i nových nahrávkách.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu

Hudební film režiséra Vladimíra Síse Jonáš II aneb jak je důležité míti Melicharovou je volným pokračováním snímku Jonáš a Melicharová. Opět v něm ožívají dvě oblíbené postavy z pražského divadla Semafor: Jonáš, kabaretiér v. v., a Melicharová, jeho oddaná uklízečka se zlatým srdcem. Na rozdíl od předchozího filmu nevychází scénář volného pokračování ze žádné divadelní hry. Tentokrát se Jonáš nachladí a většinu času tráví mimo tuto realitu ve svých horečnatých snech o krásné Olivii. Ale všudypřítomná Melicharová se propracuje i do jeho fantazie, především proto, aby jí mohl Jonáš neustále něco dokazovat, o něčem ji přesvědčovat a vychloubat se před ní svou slavnou minulosti. Chabý děj je především spojovacím článkem mezi hudebními a tanečními vstupy, v nichž nám tvůrci připomínají, evergreeny dvojice S-~Š (Pramínek vlasu, Babetta, Motýl aj.) i méně známé semaforské písničky v nových úpravách. Filmem se mihne i Jiří Šlitr v krátké archívní sekvenci. Jiří Suchý a Jitka Molavcová, kteří opět vystupují v hlavních rolích, řekli: „Smyslem našeho filmu je připomenout ty i ony (písničky). Pamětníkům pro potěšení a mládeži, aby slyšela zase nějakou novinku. Dalším posláním našeho filmu je poskytnout divákům chvilku legrace. Nikoliv třeskuté, spíš lyričtější, ale zase ne příliš. Zkrátka legrace toho druhu, který se už třicet let osvědčuje na našich představeních v Semaforu. V tomto divadle je pouze 350 míst, a tak jsme rádi, když můžeme pomoci filmu hlásat naši víru ve vkusnou zábavu í těm, kteří se k nám do divadla nevejdou.“

Autor/Zdroj: /Filmový přehled