Jeho bratr

Thomas umírá. Smířil se s tím. Rozhodl se, že bude na smrt čekat tady, v domě na pláži, kde strávil dětství. „Jsem s ním. Pořád je ještě léto. Nikdy jsem si neuvědomil, že lidé mohou umírat v létě. Myslel jsem si, že smrt je cosi, co se vždycky přihodí v zimě, že vyžaduje chlad, šedivé nebe a mizérii. Uvědomil jsem si ale, že může svou práci dělat i na slunci, za denního světla. Myslím, že k Thomasovi přijde za denního světla..." Úsporně lakonický snímek Patrice Chéreaua se ve svém popisu bolesti a chátrání dostává daleko za hranice běžně očekávaných emocí. Nechává za sebou složité rodinné vztahy, které předcházely noci, kdy Thomas navštívil svého mladšího bratra Luca, lásku, sex i lítost - to vše v té chvíli totiž ztratilo smysl. Thomasova podivná nemoc, na niž snad lékaři ani neznají lék, uvrhla oba bratry do intimity, vyhrazené jen osudově tragickým situacím, kterou sdílejí a vnímají jakoby v izolaci od zbytku světa. Režisér zcela neemocionálně, ale s tichým porozuměním, z bezprostřední blízkosti sleduje postupnou degradaci Thomasova těla i proměnu Lucovy duše a jejich cestu k té nejzákladnější nutnosti, jíž je smrt a její přijetí. Za režii minimalistického, hluboce působivého snímku, natočeného podle stejnojmenného románu Philippa Bessona, získal Patrice Chéreau na MFF v Berlíně Stříbrného medvěda za režii.
katalog 44. MFF Karlovy Vary

"Můj bratr Thomas umírá. Rozhodl se na smrt počkat v domě našeho dětství na pobřeží. Jsem u něj, je léto. Nevěděl jsem, že je možné umřít i v létě. Vždycky jsem si myslel, že smrt přichází v zimě, že potřebuje chlad, šeď, temnotu. Když byl Thomas v zimě v nemocnici, myslel jsem, že už to přijde, že to náhle udeří s takovou naléhavostí, ve spěchu, násilně, ale ne. Vidím v něm nějaké vnitřní světlo, v jeho pomalé chůzi jako by se zračilo propojení s okolním světem, jako by kolem sebe měl nějakou auru. Jeho smrt bude katastrofou, donutí mě myslet na mou vlastní existenci. Bude to strašlivá změna v našich životech. Smrt je velkolepý okamžik... Můj bratr umírá!" Jeho bratr je film složený z chladných záběrů krajiny v protikladu k hlubokým vnitřním emocím. Film o dvou bratrech snažících se pochopit rodinná pouta, která je k sobě neodvratně přitahují.
Febiofest 2004