Jede, jede poštovský panáček

Rozmarný, prosluněný   obrázek francouzské vesnice   s galerií svérázných   figurek, do něhož se s   postavou Tatiho pošťáka   nabourává ztřeštěný   svět němé grotesky. Jeho   Francois je neuvěřitelně   pohyblivý, v jednom kuse   sebou šije jak opička na   špagátě. Zároveň je to   ale prvotřídní zmatkař   takže osvojit si kýženou   americkou výkonnost a   rychlost si přes svoje   hyperaktivní předpoklady   nedokáže a francouzská   pohodička nakonec zase   vítězí nad zaoceánskými   inovacemi. Někdy je ta   žánrová dvojakost trochu   nesoudržná, ale samotné   gagy jsou skvělé a pointa   pošťákova marného   snažení sympatická.