Hodina obrany [TV inscenace]

Malou televizní hru o školení CO v jednom výzkumném ústavu napsal Milan Uhde v roce 1978. Veselohra o absurdním manipulování inteligentními lidmi, tak příznačná pro svou dobu, mohla být natočena až o třináct let později. Na první pohled vlídný úsměvný tón má rozpětí ostrého sarkasmu, který klene výmluvnou parabolu totalitního ovládání člověka.

POZOR SPOILER!

V zasedací místnosti nejmenovaného ústavu výzkumu umělých hmot probíhá další školení. Všichni mají z instruktora víceméně legraci a ten má náhle zdravotní indispozici. Všichni jsou posláni pryč. Jdou tedy na svá pracoviště a zde si řeší své i pracovní problémy. Největší má asi paní Fišerová, protože její manžel, nebo respektive knihy, které píše, se moc vládnoucí garnituře nelíbí. Ta si navíc dovolí školení opustit a i proto je pozvána na kobereček k řediteli. Příliš ochotný Relich běhá po podniku s oběžníkem a nutí lidi, aby podepsali. Dokonce zabavuje i alkohol. Celou tu dobu se instruktor baví s mladou pracovnicí a tak se mu zalíbí, že jí slíbí předvedení bépéčka. A když se všichni vrátí, opravdu to předvede…