Harry to s vámi myslí dobře

Někdy se může hluboká žumpa hodit
Příběh nabízí klasickou   zápletku průměrných   amerických psychothrillerů.   V příběhu máme několik   postav, z nichž alespoň   jedna je nějakým způsobem   psychicky vyšinutá. Ta   vyšinutost není hned vidět.   Jenže film nevznikl v   Americe, ale v Evropě, ve   Francii. Takže příběh sám   není povrchní a jednoduchý.   Je takový rozvětvený a má   smysl i pro detail. Smysl pro   detail běžného rodinného   života. To už dnes v   amerických filmech téměř   neuvidíte. Příběh   vypráví o mladé rodině,   tatínek Michel, maminka a   tři roztomilé dcerušky,   kteří při jedné cestě na   svoji chalupu (či venkovní   sídlo) narazí na   podivuhodný pár. Muže a   ženu. Onen muž se jmenuje   Harry a vydává se za   Michelova kamaráda z licea.   Nezbývá, než tomu věřit.   Harry o Michelovi zná i ty   nejpodrobnější detaily. A   tak si spolu užívají pobyt   na onom venkovním sídle.   Harry má Michela rád a rád   by se postaral o jeho   šťastný život. Třeba i   nové auto mu koupí. A občan   odstraní nějakou tu drobnou   překážku. Je jedno, že se   třeba jedná o příbuzné.  
Musím také napsat,   že místy film pokulhává s   logikou, ale není to tak   strašné. Většinou, když   zmizí člověk, tak jej   přeci jen někdo pohřešuje.   Zde si s tím tvůrci   příliš hlavu nelámají.