Hájili jsme hrad

Tak jsem se musel řádně   seknout, měl jsem pocit, že   jsem tu knihu kdysi dávno   četl a dobře se bavil.   Nevím, s čím jsem si to   spletl. Ani herci to totiž   zde nemohou zachránit. Je to   jen jednoduché vyprávění   drobných příhod z války. V   podstatě vlastně nic a o   ničem. Ani ryba ani rak.   201209123500/????/10253

Nejde o standardní válečný   film. Představuje skupinku   vojáků a jejich možnosti,   rekapitulace životních   šancí a vědomí, že konec   války je velmi blízko.

Poněkud neznámý válečný   snímek s hvězdným   obsazením vytvářející   podívanou s dokonce na tento   druh žánru nezvyklou   poetickou linkou. K tomu   nějaké to filozofování a   zábavnost a máme tu snímek,   který se vymyká všem   zvyklostem a zásadám. Je to   zkrátka zcela literárně a s   nadhledem zfilmovaný román.   Válečné scény se objeví   až na konci příběhu a jak   je obvyklé, jsou po   technické stránce natočeny   velmi zdařile. Co postava, to   charakter a s tím spojené   podivnosti. Každý to   prožívá jinak, každý si o   tom myslí své. Ironický   smysl pro humor se snaží   vyvážit hrůzy války a   pohled na věc. Snímek v   režii Sydneyho Pollacka   rozhodně nesedne všem.   Prostě se tu fušuje do   umění a je těžké posoudit   zda to byl dobrý tah či ne.   Určitou hodnotu však   jistojistě má.

Za herecké obsazení a za   konečnou bitvu se to   nechalo,Lancaster jako   válečnej fanatik,Falk jako   bláznivej pekař,a parta   lehkých žen z bordelu které   se nakonec taky zúčastní   bitvy,první polovina   slabší.

Jak je důležité nemít   načteno. Dost možná bych   byl při znalosti knižní   předlohy rezervovanější,   ale takhle jsem skoro   nadšený. Svým   nekonvenčním pojetím   válečného žánru a   důsledným potíráním jeho   obehraných atributů má film   blízko třeba k Hlavě XXII   nebo k MASHi. Skvělé dialogy   srší sarkasmem, černým   humorem, relativistickými   dilematy, děj přináší   často až surreálné   situace. Při tom všem se ale   Sydney Pollack dokázal   vyhnout umělecké   sebevzhlíživosti a natočit   film, který je dostatečně   atraktivní i pro   neintelektuála (výborná   střihová práce). Jedním z   motivů je tu střet americké   dravosti a vitality s Evropou   jako nositelkou tradice i   určité vyžilosti. Ani jedno   se tu ale nestaví na   podstavec, ta skutečnost se   prostě konstatuje a zas a   znovu relativizuje. A to je   dobře, protože   černobílých válečných   plakátů je jinak dost.

Film se mi moc nelíbil,ale   knížka byla   skvělá.Myslím,že se   nepodařilo spojit humor a   drama tak jako v knize.