Frankenstein

Vášeň, posedlost a prvky hororu prostupují nejstrašidelnějším a nejotřesnějším příběhem všech dob - příběhem o Frankensteinovi od Mary Shelley. Je konec osmnáctého století. Po smrti své milované matky (CHERI LUNGHI), mladý Victor Frankenstein (KENNETH BRANAGH) opouští svého otce (IAN HOLM) a Elizabeth, adoptivní sestru, kterou vášnivě miluje (HELENA BONHAM CARTER, a jde studovat na univerzitu. Tam se seznámí s veselým Henrym Clervalem (TOM HULCE) a začne být posedlý přednáškami profesora Waldmana, který věří, že život může být stvořen z neživých látek. V době řádění cholery se Frankenstein uzavírá do své laboratoře a s dostatečnou zásobou mrtvol se pokouší dokázat správnost profesorovy teorie. Jedné "elektrizující" noci je jeho úsilí odměněno. Monstrum (ROBERT DE NIRO) ožívá. Po počáteční radosti si Victor uvědomuje, co vlastně stvořil a pokouší se ho zničit před tím, než se vrátí domů, aby si vzal milovanou Elizabeth. Ale strašlivá kreatura žije dál a hledá svého stvořitele. A tak začíná noční můra, která pohlcuje Victora Frankensteina a ty, které miluje.

Klasický román Mary Shelleyové Frankenstein (poprvé vyšel 1818) se stal inspirací
mnoha filmových zpracování, jež ovšem s předlohou souvisejí často jen volně (v
poslední době jsme psali např. o filnf ech Frankenstein - FP 7/92, Frankenstein
- FP 1/94, Mladý Frankenstein - FP 6/94). Nejznámější a nejzdařilejší z adaptací
stále zůstává Frankenstein Jamese Whalea z roku 1931. V produkci společnosti
American Zoetrope vznikl před třemi lety horor Dracula (FP 3/93), který-Francis
Ford Coppola nejen produkoval, ale i režíroval Z iniciativy tohoto tvůrce vznikl
letos v režii Kennetha Btanagha snímek Frankenstein. Oba filmy mají umělecké
i myšlenkové ambice, a spolu s vysokými produkčními náklady i s kvalitním
hereckým obsazením povyšují „pokleslé" téma. Branagh má zkušenosti s živými,
zvláště divadelními adaptacemi klasických, látek; v jistém smyslu je Frankenstein
pro kinematografii tím, čím je pro divadlo Shakespeare. Detektivka Znovu po smrti
naznačuje i Branagháv zájem o „komerční" žánry.'Posun oproti většině frankensteinovských
filmů nastal v novém snímku především v rehabilitaci samotné postavy
vynálezce Victora Frankensteina; obvykle zploštěného do podoby „šíleného
vědce ", jehož jméno v diváckém povědomípřebírá jím stvořené monstrum. Zesílené
motivace hrdiny svazují příběh do podoby tradiční morality o vzpouře jedince proti
božskému monopolu na stvořeni živě bytostí, Victor, poznamenaný tragickou smrtí
milované matky při porodu bratra, svévolně vytvoří novou bytost, avšak není
ochoten ani schopen přijmout za ni zodpovědnost. Jeho stvořeni je podle zvyklostí
v hollywoodské kinematografii posledních let „nešťastným monstrem". To odmítá
roli trpné oběti a poté, co je lidská společnost pro vnější zrůdnost nepřijme, se ničivě
mstí svému stejně nešťastnému tvůrci. Film nastoluje jako klíčovou otázku
zodpovědnost člověka za jeho činy nejen vůči principům světa, ale i vůči jeho
nejbližším. Kruh úvah o mužské a ženské schopnosti tvořeni doplňuje i z
kinematografické tradice převzatý motiv „Frankensteinovy nevěsty". - Branaghovo
klasické pojetí vyniká obrazovou krásou (kamera Roger Pratt) a mimořádnou
dynamikou. Smysl pro vizuální koncentrovanost a pro práci „předchůdců "
se u Branagha spojuje s inscenační inteligencí a s originálním citem pro patos
„ velkého " příběhu. - Vedle Branagha v roli vynálezce ve výborné herecké sestavě
filmu zaujme především Robert De Niro jako monstrum (v zajímavě maskérské
charakterizaci Daniela Parkera) a Helena Bonham Cartérová jako Elizabeth.
Úvodní komentář pro režiséra namluvila jeho manželka (v titulcích neuvedená)
Emma Thompsonová.
-ap-, Filmový přehled 1995/1

Rok 1794. V artktickém moři uvázne v ledovci loď kapitána Waltona, mířícího na severní pól. Posádka zachrání před zmrznutím úplně vyčerpaného dr. Victora Frankensteina, který vypráví kapitánovi svůj prokletý příběh. Ženeva. Victor Frankenstein vyrůstá v rodině lékaře, nadán přirozenou touhou po vědění a obklopen láskou svých rodičů i adoptivní sestry Elizabeth. Pak ale jeho matka umírá při porodu a idylická doba dětství končí. Victor se stále posedleji upíná ke studiu, jakoby mu vědění mohlo pomoci porazit nemoc a smrt. Odjíždí studovat medicínu do Ingolstadtu a věří, že tu bude moci pokračovat ve svých výzkumech. Zanedlouho se však dostává do sporu s konzervativními vyučujícími a zcela přirozeně tíhne k profesoru Waldmanovi, jehož pokusy jsou zastřeny rouškou tajemství. Zjišťuje, že i starý doktor chtěl kdysi uměle stvořit život, pak ale těsně před cílem ztratil odvahu. Po Waldmanově smrti se Victor seznámí s jeho tajnými poznámkami a rozhodne se práci dokončit. V Ingolstadtu řádí cholera, všichni opouštějí město, ale za zavřenými dveřmi Frankensteinovy laboratoře se jedné noci zrodí život. Teprve tváří v tvář svému dílu se však mladý vědec uvědomí hrůzu svého činu a neúspěšně se pokusí Bytost zničit. Vyčerpáním se ale zhroutí a po uzdravení rád uvěří zprávě svého přítele, že při epidemii zemřeli hlavně novorozenci. Frankenstein považuje pokus za ukončený a vrací se do Ženevy. Chce pracovat jako praktický lékař a především se chce oženit. Netuší však, že Bytost žije. Skrývá se v lesích a pozoruje život chudé rodiny. Spolu s jejími dětmi se učí číst a mluvit, ve slepém starci najde prvního a jediného přítele. Jeho pokus o sblížení ale skončí tragicky a Bytost se rozhodne, že se pomstí. Dokázala si už přečíst Frankensteinův deník a vydává se za svým "otcem" - a tak začíná hledání citu, lásky a přátelství, hledání, které končí zkázou všech, které Victor Frankenstein miluje, zkázou Bytosti i jeho samotného ...