Kuky se vrací

Nejoblíbenější hračkou šestiletého Ondry je plyšový Kuky. A právě toho mu maminka vyhodí do popelnice. Z Kukyho se totiž sype dřevitá vlna a to není dobré pro Ondrovo astma. Večer před spaním si Ondra představuje, jak se Kuky chce vrátit domů a co všechno pro to musí podniknout. A tak naivní dětská fantazie opřená o předškolní vědomosti a živená steskem po milované hračce spřádá dojemný a napínavý příběh, kde vystupují podivuhodné bytosti jako kapitán Hergot, zlovolný Anuška, Pytlíci Zapík a Vidlička, Dubák, Plazivec a mnoho dalších. Ač je snímek určený především dětem, tak jeho dynamika, výtvarná poloha a celkové ladění ve stylu dobrodružné „road movie“ zaujalo v kinodistribuci i širokou diváckou obec.

Zdroj: ČT

Nejoblíbenější hračkou šestiletého Ondry je plyšový Kuky. A právě toho mu maminka vyhodí do popelnice. Z Kukyho se totiž sype dřevitá vlna a to není dobré pro Ondrovo astma. Večer před spaním si Ondra představuje, jak se Kuky touží vrátit domů, a co pro to všechno musí podniknout ve světě lesních zvířat a bytostí, která, na rozdíl od něj, nejsou na mazlení zvyklá. A tak naivní dětská fantazie opřená o předškolní vědomosti a živená steskem po milované hračce spřádá dojemný a napínavý příběh o medvídkovi, který chtěl zůstat na poličce, ale musel se postavit na své plyšové nohy a stát se hrdinou.
Magicbox BD

Do filmového světa, který se momentálně zmítá pod trojrozměrným diktátem planety s bytostmi s modrou fluorescentní kůží, vstupuje režisér Svěrák s loutkovým filmem z českého lesa o vybledlém plyšákovi plném pilin. Má v takové konkurenci vůbec nějakou šanci na úspěch? Má!
Fantazii totiž vrací k jejím kořenům - do dětských let, do doby, kdy je všechno velmi intenzivní, kdy nic není nemožné a kdy zkušenosti s velkým světem jsou sice jen základní a občas poněkud popleteným způsobem uchopené, ale o to skutečnější a uvěřitelnější. V takovou chvíli je přece jedno, že růžový (pardon, červený) plyšák Kuky se pořád usmívá a při útěku se občas zapomíná nožičkami dotýkat země, že kapitán von Hergot nemá příliš kontaktní oči a že pohyby všech lesních bohů a bůžků působí trhaným dojmem. Podstatou filmu je totiž fantazie a dětská hra.
Jan Svěrák do tohoto tvůrčího rizika šel. Pomocí autíček na dálkové ovládání a loutek na tyčích a drátkách, které počítače posléze vymazaly, stvořil unikátní svět, který neuchvacuje svou technickou dokonalostí, ale právě prostorem vybízejícím ke hře.
Jakkoli po formální stránce Svěrák přichází s unikátním řešením, které ve světě nejspíš nemá obdobu, po obsahové nic nového nenabízí. Vzpouru hraček proti kazisvětovi-gestapákovi natočili už v roce 1946 Hermína Týrlová a František Sádek, z myšlenky, že hračky žijí vlastním životem, aniž by to kdokoliv jiný tušil, vyšli i mágové z Pixaru ve třech dílech Toy Story: Příběhu hraček (Toy Story, 1995, 1999, 2010). Kuky staví na stejném systému:
Ondra je astmatik, proto maminka v jeho okolí důsledně likviduje všechno, v čem by se mohl držet prach. Jednou takhle do popelnice putuje i plyšák Kuky. Ondra si pak před spaním - díky zjitřené fantazii - začne představovat, jaká strastiplná dobrodružství Kuky asi ve světě zažívá, aby se mohl vrátit k němu do pokoje. Jak prchá ze skládky před igelitovými pytlíky, jak se v lese setkává se zvěří i podivným uskupením bůžků, jimž vládne moudrý, ale stárnoucí kapitán von Hergot…

Jaroslav Sedláček, 36.LFŠ 2010

Rodinným kombinovaným (hraným a animovaným) snímkem Kuky se vrací se Jan Svěrák zčásti sám vrátil ke svým úspěšným začátkům, tedy k úspěšné a rovněž kombinované mystifikaci Ropáci (1988, FP 10/90). Původně zamýšlený komorní dobrodružný film pro děti se ovšem během doby proměnil v náročný projekt a ze zamýšlených pětatřiceti natáčecích dnů nakonec bylo sto. – Chlapec Ondra má alergii. Proto maminka vyhodí jeho oblíbeného textilního medvídka Kukyho. Ten uteče ze skládky do lesa a setká se tu s podivnými bytostmi, stvořenými z přírodních i umělých materiálů, a s jejich strážcem, starým kapitánem Hergotem, který mimo jiné umí mluvit řečí různých zvířat, ptáků či hmyzu. Strážce mu pomáhá před dvěma igelitovými pytlíky, kteří ho chtějí dostat zpět na skládku, odkud prý nic nesmí jen tak zmizet. Zároveň ovšem i on sám musí vzdorovat ambicióznímu Anuškovi, jenž usiluje o místo strážce, a spřáhne se proto se smeťákovými vetřelci. Dosud poklidný mikrokosmos lesa a blízkého obilného pole se stanou místy velkých akčních scén včetně automobilových honiček, odehrávajících se i ve sněhu nebo v ohni. Kukyho příběh si vymýšlí Ondra, přičemž v závěru se záměrně smazává rozdíl mezi dětskou fantazií a „realitou“. – Oproti dnešnímu trendu stereoskopických a digitálních 3D animovaných filmů vsadil Jan Svěrák na klasickou loutkovou animaci a zejména na hravost a na imaginaci, vycházející z dětské fantazie, v níž je možné opravdu všechno. Po výtvarné stránce jej inspirovala osobitá tvorba Františka Skály (jemuž režisér výslovně děkuje v závěrečných titulcích). Výtvarník však nechtěl na filmu spolupracovat, a tak se Svěrák spojil s autorem úspěšných videoher Jakubem Dvorským. Výsledný tvar ovšem odkazuje i k tvorbě klasiků Jana Švankmajera, Jurije Norštejna nebo Hermíny Týrlové. – Roli Ondry hraje režisérův syn Ondřej Svěrák, který také namluvil Kukyho, zatímco postavu Hergota namluvil Zdeněk Svěrák. Tvůrci nijak nezastírají prostou didaktičnost a snahu zaujmout děti i jejich rodiče.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2010/7

Loutkový film Jana Svěráka zobrazuje dětský fantazijní svět. Hlavní postavou je odvržený medvídek Kuky vydávající se na cestu domů, na které zažije několik dobrodružství. Krom loutek budou ve filmu vystupovat i živí herci. Snímek je určený pro děti, konflikty mezi loutkovými postavami a ladění snímku coby "road movie" ale zpřístupní snímek i staršímu divákovi.
Osobnosti.cz