Fantom Opery

Hollywoodská gotika...
První a dle mého názoru i   nejzdařilejší adaptace   klasického gotického románu   Gastona Lerouxe. Na tomhle   snímku je krásně vidět,   jak moc bylo období   hollywoodské gotiky   ovlivněno německými   emigranty a německým   expresionismem vůbec.   Děsivé labyrinty podzemních   katakomb či působivé kulisy   pařížské opery, to   všechno upomíná právě   gotikou či kubismem silně   ovlivněná německá   expresionistická díla.   Největším kladem tohoto   filmu je však famózní   herecký koncert Lona   Chaneyeho, který tady bez   diskuzí podává svůj   životní výkon. Každé   gesto, pohyb či mimika   tváře - všechno tak   přesvědčivé a bravurní,   až se tají dech.

Pusobiva parce se svetlem,   desivy Lon Chaney a pomerne   napinavy dej. Klasika nemeho   filmu a jeden z prvnich   hororu.

Další klasika éry němého   filmu a také další z   dlouhé řady klasických   hororů studia Universal.   Hvězdou snímku je Lon   Chaney, který zde podává   jeden ze svých životných   výkonů. Dnes už se u tohoto   snímku bát nebudeme, přesto   se ve filmu nalézá několik   impozantních a děsuplných   scén. Jednou z nich je ta, ve   které Christine strhne   fantomovi jeho masku, aby   viděla jeho pravou tvář.   Avšak tím největším   vrcholem – alespoň pro mou   maličkost – je maškarní   bál a scéna, ve které Lon   Chaney schází ze schodů   jako rudá smrt. V některých   verzích snímku můžeme tuto   scénu vidět i v barvě,   konkrétně v červené, a   díky tomu nabývá ještě   více na působivosti. Ne   nadarmo se dá říci, že Lon   Chaney byl ztělesněním   smrti, a když ta „smrt“ v   roce 1930 zemřela, mnoho   lidí si plně uvědomilo, jak   moc jsou i oni smrtelní.   Dokonale působí rovněž   výprava filmu, zvláště   podzemí pařížské opery.   Původně byl záměr studia   natočit film v autentickém   prostředí pařížské   opery, ale protože by musela   být po dobu natáčení   uzavřena, bylo od tohoto   záměru upuštěno a   pařížská opera – i se   svým tajuplným podzemím –   byla celá postavena v   Hollywoodu, kde mimochodem   stále stojí a je jednou ze   zdejších atrakcí. I přes   mnohé klady tohoto snímku,   mi přijde film trochu   rozvláčný a pro dnešního   diváka, navyklého na   svižné tempo, proto méně   stravitelný.