Dogville

Filmostradu 2004 zahájí dlouho očekávaný snímek režiséra Larse von Triera drama Dogville. Jeden z nejdiskutovanějších a nejosobitějších evropských filmařů Lars von Trier současnosti se představil ojedinělým dílem, které lze charakterizovat jako drama o krizi morálky. Trier obsadil i do malých rolí výjimečné herecké osobnosti, dominantou snímku je ovšem subtilní výkon Nicole Kidmanové, která se objevuje ve většině záběrů původně tříhodinového opusu. Snímek Dogville měl světovou premiéru na loňském festivalu v Cannes, kde se stal událostí přehlídky. Tento kontroverzní snímek uveden na loňském mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech se dostává do kin ve své zkrácené verzi i v České republice. Svou netradiční formou, se počítá mezi nejvýraznější filmové počiny loňského roku a získal cenu Felix za nejlepší kameru a režii na Evropských filmových cenách.

Nicole Kidmanová v hlavní roli dramatu dánského režiséra Larse von Triera, tvůrce filmů Prolomit vlny, Tanec v temnotách oceněný na MFF Cannes 2002.
USA, městečko Dogville ve Skalistých horách, třicátá léta, období hospodářské krize. Obyvatelé Dogville žijí zcela izolovaně daleko od civilizace, končí tu silnice, bývaly tu stříbrné doly, kde se dnes už netěží. Zdejší dobří lidé své město ale neopustili, žijí v uzavřené, hierarchizované komunitě a dodržují zaběhané rituály. Jednoho dne se v Dogville objeví krásná mladá žena Grace, která tu hledá úkryt na útěku před gangstery. Ujme se jí mladík Tom, místní intelektuál a samozvaný mluvčí města. Díky jeho přímluvě vezmou obyvatelé Dogville dívku mezi sebe. Grace jim na oplátku nabízí výpomoc. Zprvu o její služby není zájem, časem se ale bez ní v Dogville nikdo nedokáže obejít. Tak jak narůstá na intenzitě vztah mezi Grace a Tomem, rostou i Graceiny pracovní povinnosti. Ve chvíli, kdy gangsteři nabídnou za vydání Grace odměnu, stane se z dívky výhodný obchodní artikl. Každý v Dogville teď stojí před pokušením dívku vydat jejím pronásledovatelům.

Dánský režisér Lars von Trier (Tanec v temnotách, Prolomit vlny, Království) natočil další ze svých provokativních a diskutabilních filmů. Mladá dívka Grace se na útěku dostane do malého coloradského městečka Dogville. Po překonání počáteční nedůvěry nabídnou obyvatelé městečka Grace azyl a Grace doufá ve svou záhranu, před gangem ganstrů. Postupem času si však místní začnou uvědomovat, že dívka je jim vydána na milost a nemilost a dávají jí to stále více najevo… V hlavní roli zazářila Nicole Kidman (Hodiny, Ti druzí, Moulin Rouge).V roce 2003 film byl prezentován v soutěži na MFF v Cannes a na MFF v Kodani získal Cenu uznání.

I ve snímku Dogville pokračuje známý dánský filmař Lars von Trier v neúnavném experimentování, jež vzbuzuje kontroverzní reakce. Od vypjatého dokumentarismu z období Dogmatu 95 dospěl nyní k hyperstylizaci, kdy si vystačí s prací v ateliéru a navíc ve strohých divadelních kulisách. Městečko Dogville se skládá z domků a jedné ulice, nakreslených na podlaze studia. Jednotlivá prostředí charakterizují jen nezbytné kusy nábytku či různé předměty. Také příběh o krásné uprchlici Grace, vydané napospas zdánlivě přátelské, později však nelítostné komunitě obyvatel městečka ve Skalistých horách, má divadelně-literární strukturu. Tvůrce se nejvíce inspiroval Bertoltem Brechtem a jeho osobitým programem epického divadla; ostatně i námět převzal z písně o pirátce Jenny z Brechtovy a Weillovy Žebrácké opery. Ale objevují se tu reference, spjaté s americkou literaturou či dramatem, a také ohlasy na americký film noir. Všechny postavy jsou typizované, včetně hlavní hrdinky, enigmatické fatální blondýnky, předurčené k lásce i ke zkáze. Zdánlivě to vypadá, že postava dívky, terorizované vesničany, odpovídá svým předchůdkyním z filmů Prolomit vlny či Tanec v temnotách. Avšak Trier tentokrát překročil hranice melodramatu s křesťanskými konotacemi a vydal se (i když v mnohem sevřenější formě) dál: do temných vod instinktů a kolektivního běsnění. Přes všechny zcizovací efekty zůstává Dogville plastickým, výsostně filmovým dílem, jež fascinuje řemeslnou propracovaností. – Snímek, jehož děj je zasazen do období hospodářské recese ve třicátých letech (jak to stvrzuje i osobitá závěrečná montáž dobových fotografií), je prvním dílem zamýšlené Trierovy „americké trilogie“, v níž chce tvůrce uplatnit svůj pohled na zemi, kterou zná jen z odstupu. – Film, natočený s plejádou hvězd v obří evropské koprodukci a uváděný u nás ve verzi sestříhané z původní téměř tříhodinové metráže, je věnován památce předčasně zesnulé Katrin Cartlidgeové, jež měla původně hrát postavu Very.
-pp-, Filmový přehled 2004/5

Ospalý život někdejšího hornického městečka Dogville, jehož obyvatelé čelí útrapám hospodářské krize 30. let, rozvíří dramatický příchod mladé cizinky. Krásnou Grace pronásledují gangsteři a Tom Hanson, který se s ní setká první, jí nabídne úkryt. Poněvadž Tom je místní morální autoritou, odhlasují jeho spoluobčané, že Grace může nějaký čas zůstat, a dívka jim za to nabídne své služby. Ač její nabídku zpočátku z ostychu málokdo využívá, později, když se ukáže, že Grace hledá policie, se místní občané osmělí a začnou od dívky vyžadovat stále více práce jako odměnu za riziko, jež podstupují. Mladá žena poznává, jak relativní je slušnost a poctivost těchto bohabojných lidí. Nikdo z nich ovšem netuší, jaké tajemství se za jejím útěkem před gangstery skrývá. Lars voň Trier se podle vlastních slov inspiroval songem Piráte Jenny z Brechtovy Žebrácké opery. Stylizace typická pro divadlo Bertolta Brechta je jedním ze stavebních kamenů jeho diskutovaného, ale pozoruhodného filmu, který patřil k největším zážitkům letošního festivalu v Cannes, třebaže odešel bez ceny.
38. MFF Karlovy Vary