Chudá holka

"Chudá holka" byl dobrý film a měřen na naše české poměry docela dobře a s vkusem zpracovaný. Název naznačuje kalendářový příběh. A je to tak: odložené nemanželské dítě vyroste v hezké, hodné, ale ovšem v chudé děvče, které je zle osudem i nástrahami zlých lidí pronásledováno, až se konečně zase najde ve šťastném spojení první lásky. Ale provedení v režii Martina Friče udělalo z toho řadu zajímavých scén, které sice v první třetině se trochu vlekly s pochybenou vypočítavostí na jejich sentimentální účinek, ale pak dostávají více a více života a neobyčejně šťastně soustředí největší napínavost a nečekané rozřešení v závěru porotního líčení.

Titulní roli vytvořila Suzanne Marrville se svěžestí docela mladistvou. Josef Rovenský podal výraznou postavu příživníka a vyděrače. Z ostatních vedle J. W. Speergra je zde dost známých jmen z českých filmů Za kamerou stál a dobře se tenkrát, až na některé detaily, uvedl nováček Jan Stallich. Zatím mu scházel ještě pravý postřeh pro obrazovou působivost: je naprosto nemožný detail, kde z hlavní osoby diváci viděli jen obličej s horní částí těla a vedle stojící a hovořící osobu od pasu dolů. Těchto "nešvarů" má český film dost a dost, viz např. pozdější film "Funebrák", kde tančící Burian byl zabraný jen s půlkou hlavy. Z Jana Stallicha se stal uznávaný a ve světě známý špičkový kameraman.

Strastiplná cesta dívky nemanželského původu ke štěstí a lásce. Titulní hrdinka je obviněna z vraždy a před odsouzením ji zachrání až přiznání skutečné pachatelky. Námět podle románu Václava Čecha-Stráně – autora líbivých a silně sentimentálních „příběhů ze života“. Třetí film Martina (Maca) Friče. Také v tomto snímku hrála hlavní ženskou roli jeho životní partnerka Suzanne Marwille – za tři roky po realizaci Chudé holky se s ní oženil. V roce 1932 byla do kin uvedena ozvučená verze s hudebním doprovodem Járy Beneše.

Zdroj: Film Europe Media Company

Nemanželské dítě, Marie Růžová, vyrůstá v rodině mlynáře Hořického. Dětství a mládí tráví se synem Hořických, Klementem. Klement vystuduje práva, stane se advokátem a má se oženit s Jiřinkou. Její matka se však obává Klementova vztahu k Marii a vyhrožuje Hořickým, že svou Jiřinku Klementovi za ženu nedá. Aby nebyla příčinou dalších rozporů, odjede Marie v noci tajně do Prahy. Tam se těžce živí jako číšnice. Odolává svodům architekta Jánského, až se nakonec v zoufalství rozhodne pro sebevraždu. Je však zachráněna a ujme se jí paní Rivolová. V Marii pozná svou nemanželskou dceru, kterou v mládí dala do pěstounské péče. Jánský, muž Věry druhé dcery paní Rivolové, se násilím pokouší získat Marii. Je přitom zastřelen a Marie je podezřelá z vraždy. U soudu ji obhajuje Klement a prokáže její nevinu. K vraždě se přizná Jánského žárlivá žena Věra. Marie je zproštěna obvinění a po skončení soudního jednání se s Klementem láskyplně obejmou.

Zdroj: Národní filmový archiv/Český hraný film I.