Čertova nevěsta

Natáčení snímku probíhalo po dobu 39 dnů, a to na zámku Ploskovice, zámku Buchlovice, na zřícenine hradu Choustník či nedaleko Týnu nad Vltavou. První klapka podla 25. července v lokalitě Židova strouha u Bechyně, poslední pak 17. září téhož roku v barrandovském ateliéru č. 4.

Poměrně nákladný film obsahuje na 195 trikových záběrů, což odpovídá přibližně 20 minutám filmu. Záběry byly vytvořeny pod vedením zkušeného Borise Masníka v pražském studiu UPP.

Štáb jen o chloupek unikl velkým nepříjemnostem. Krátce po skončení natáčení totiž odnesla kulisy mlýna, postavené pod Bechyní, povodeň.

Kulisa Čertova mlýna se nacházela v Židově strouze u Bechyně a ona povodeň byla třímetrová přívalová vlna, která dle slov režiséra Trošky odplavila čertův příbytek snad až do Orlické přehrady.

Pro roli Lucipera se od počátku počítalo s Františkem Němcem, role mu byla psána přímo na tělo.

Ani Eva Josefíková, ani Václav Šanda neuměli jezdit na koni, před natáčením museli absolvovat intenzivní čtyřtýdenní trénink, protože ani jeden nechtěl být v jejich první "dospělé" scéně zastoupen dublérem.

Na Buchlovicích se točilo po nedorozumění s vedením zámku za plného provozu, ale návštěvníci dle režiséra byli velice vstřícní. Na Ploskovicích, kde byly využívány výhradně interiéry a přízemní grotta, podobné problémy nebyly.

První scénář k pohádce byl napsán 15 let před jejím ztvárněním. Troška ho měl posléze natáčet v roce 2008, ale to chyběly peníze. Když se konečně sešlo nezbytných 36 milionů, během čtyř měsíců byl upraven scénář a mohlo se začít.

Kostýmy k pohádce byly zapůjčeny Státní operou - předtím byly využívány ve hře Manon Lescaut.

Při natáčení scény odchodu na ples zaútočila na přítomné dámy vosa. Z nějakých sedmadvaceti si vybrala právě královnu (S. Laurinová) a zapadla jí do dekoltu. Zanechala tam několik žihadel, místo samozřejmě oteklo, ale natáčení ani zdraví herečky to nijak nepoznamenalo.

Motiv třetího úkolu již byl použit u pohádky Chytrá princezna (1984), kde se ho také zhostil František Němec.

Věta "Víš, jak dopadla Dorota Máchalová," odkazuje na starší pohádku S čerty nejsou žerty (1984).

Mnoho originálních hlasů herců se režiséru Troškovi nezdálo dosti "pohádkových", proto na namlouvání postsynchronů přizval několik dabérů či dabérek. Princeznu Štěpánku (Eva Josefíková) tak namluvila Jitka Ježková, velkého Štěpána (Václav Šanda) Oldřich Hajlich, malého Štěpána (Robert Ernest) Jindřich Žampa, vílu Leknínu (Nina Horáková) Jitka Moučková, Růžového prince (Milan Bísek) Tomáš Juřička a dokonce i zkušeného hlasatele Alexandra Hemalu, který zde ztvárnil ceremoniáře, namluvil Pavel Vondra a Kryšpíně propůjčila svůj hlas Martina Hudečková. (funhouse)

Pod stejným názvem vznikla v tehdejším Československu již pohádka Čertova nevěsta (1975).