Černá listina

Zabili jí dceru a to neměli dělat. Ano, ve své   podstatě seagalovské téma, jen s tím   rozdílem, že vzniklo již takřka v polovině   osmdesátých let ve francouzské produkci s   výbornou Annie Girardot v hlavní roli. A když   se to vezme kolem a kolem, tak daleko více se to   podobná námětu známého z Hollywoodu a to   snímku 'Přání smrti' (1974). K tomu přivádí   spojitost motivu činu, v tomto v případě   ženy, a jistého pochopení vyšetřujícího   policisty. Dnes samozřejmě velice   předvídatelný příběh, který se nesnaží o   lecjaké akční rošambo, jaké by mohl leckdo   očekávat. Naopak dává silně najevo   psychologii matky, která přišla o   dospívající dceru, snažící se ve svém   zármutku za každou cenu pomstít. Asi snímek   už spíše jen pro televizi, protože zub času   přeci jen zapracoval. Není to tedy sice lecjaký   biják, ale v rámci pochopení psychologie a   emocí matky s jejími následujícími činy, má   v jádru věci stále svojí průraznost a   přesvědčení. Tvůrci nic složitě nerozvádí   a zbytečně neodvádí pozornost do zcela   zbytečných dějových odboček. Tím filmová   stopáž nemá ani plných hodinu a půl, avšak   jedná se o dobrý tah. Snímek tak nenudí a   ještě stále zanechává určitý divácký   požitek.

V podstatě průměrná a nijak objevná   kriminálka. Dokud do toho nevstoupí (v dobrém   slova smyslu) rušivý element (Annie Girardot),   kterej tomu dodá šťávu (Annie Girardot).   Milující matka (Annie Girardot) a samozvaná   mstitelka (Annie Girardot). Ve své obvyklé roli   neohrožené emancipované Amazonky vytahuje Annie   Girardot Černou listinu do lehkého nadprůměru,   ale na plnej knedlík to není.