Bojiště Země: Sága roku 3000

Na počátku projektu Bojiště Země byl román L. Rona Hubbarda, ve čtyřicátých letech úspěšného autora sci-fi, který se později rozhodl přilepšit si založením vlastní formy náboženství. Tak vznikla scientologická církev a Hubbard se stal jejím prorokem. Po čtyřiceti letech se mu zastesklo po staré dobré sci-fi a napsal tisícistránkový román, jenž měl oprášit ducha klasických 'vesmírných oper'. Scientolog John Travolta zatoužil po jeho převedení na filmové plátno. Děj se odehrává ve vzdálené budoucnosti. Země je zpustošena po invazi mimozemšťanů Psychlonů, kteří většinu lidstva vyhladili a ze zbytku nadělali poslušné otroky pomáhající při dolování nerostného bohatství planety.
Uprostřed beznaděje se samozřejmě vyskytne Hrdina, Jonnie Tyler, který se stane iniciátorem odporu. Travolta hraje hlavního padoucha, mimozemšťana jménem Terl, a je sotva k poznání pod náročným mejkapem kosmického rastamana. „Myslím, že ten film je Pulp Fiction roku 3000," řekl Travolta. Vrátíme-li se k původnímu významu slova 'pulp', měl jistě pravdu.
IVAN ADAMOVIČ Premiere 2000/10/54

Autor/Zdroj: Adamovič Ivan/Premiere


Třímetroví mimozemšťané by měli vzbuzovat respekt, ale ve
filmu Bojiště Země vypadají jako kříženci Klingonů s osazenstvem pražských diskoték, a navíc se jmenují Psychloni. Vzhledem k jejich do nebe volající pitomosti je navíc s podivem nejen to, že si podrobili pozemšťany, ale že tu vůbec dokázali přistát. Navzájem se podrážejí, vedou silné řeči a v pohodě trénují hlavního hrdinu k tomu, aby je zničil. Scénickou nudu zachraňuje jen permanentně nakloněná kamera, jejíž pozici uvítáte zejména, až vám spadne hlava na rameno. Křečovitý děj strkají vpřed záplavy klišé a scén, které jste už viděli jinde a lépe. Vzdejme však hold scénáři, díky němuž mohou bezmála pravěcí lidé pilotovat tryskáče, které navíc tisíc let ležely v hangáru. Logika je pro autory Bojiště Země zřejmě sprosté slovo. Film by zachránilo snad jen explicitní násilí, ale jediná nadějná scéna, kde John Travolta - mimo záběr - ustřeluje nohy chovnému dobytku, je doslova znevážením filmové brutality. Přesto dostává film dvě hvězdičky právě díky Travoltovi, který je v roli ufona Terla zlý nejen na hrdiny, ale i na diváky. Dobře jim tak.
DAREK ŠMÍD Premiéra 2000/11/38

Autor/Zdroj: Šmíd Darek/Premiere


Příběh: Země je v područí mimozemské rasy Psychlonů, která rabuje její přírodní bohatství. Lidská rasa je Psychlony zotročena a postavena na úroveň obyčejné fauny. Z té však povstává jedinec, který vede lidstvo do osvobozeneckého boje. Revoluce třicátého století může vzplanout. V sázce není nic menšího než záchrana světa.

„Člověk,” řekl Terl, „je ohrožený druh.' Neradostné sdělení pro všechny Ildumily. L. Ron Hubbard jím otevřel literární předlohu
k nejnovějšímu sci-fi trháku (odvozeno od slovního spojení ”utrhni na žánru sci-fi, co můžeš"), který se nadsvětelnou rychlostí blíží do našich kin. A lidskou rasu v něm opravdu nečeká nic dobrého. Drtivým úderem přerostlých Psychlonů byla nejprve sražena na kolena, posléze zašlapána do prachu zapomnění a nakonec mocným kopancem psychlonské okované boty odeslána zpět na úplný začátek evolučního řetězce. Člověk tedy - ačkoliv to zní hrdě byl degradován do pozice lidského zvířete, nuceného vykonávat pro průmyslově založené Psychlony otrockou práci vypatlaného oslíčka Ijáčka. Ale to bychom nebyli my - lidi, abychom si nějakou tu klikatou cestičku ke svobodě, demokracii a splněnému americkému snu nenašli.
Nositelem nadějí se v tomto případě stává Jonnie, který nejprve putuje zuboženou zemí, připomínající Planetu opic, posléze padne do zajetí Psychlonů, najde si nové kamarády, okusí s nimi trochu strastí a nakonec je vybrán vychytralým psychlonským šéfem bezpečnosti Terlem jako nástroj pro jeho obohacení. Terl je totiž nejen třímetrový Psychlon s tváří Johna Travolty, ale taky pěkně nenažraný parchant, který chce v Goldfingerově stylu vyrabovat Fort Knox. Byl by to schopen zvládnout sám, kdyby jen v jeho okolí nebylo tolik uranu, který je pro Psychlony smrtelně nebezpečný. Dává tedy Jonniemu „dar vědění"
a scenáristické berličky začínají povážlivě praskat.
Jonnie objevuje v troskách americkou ústavu, uvědomuje si fakt, že je Američan - to zní ještě hrději než člověk - a začíná organizovat osvobozenecký boj, který má jednou pro vždy smést okupační psychlonskou sebranku z povrchu Země. Má cenu pokračovat dál? Má cenu vyprávět o několikadenním intenzívním kurzu, během něhož se člověk na úrovni neandrtálce naučí lítat v nadzvukové stíhačce? Má smysl unavovat vás citováním hlášek typu: „Máme sedm dní na to, abychom získali zpět naši planetu?" Je nutné hloubat nad otázkou, k čemu je mimozemšfanovi zlatý poklad? Myslím že ne. Logiky a smysluplného příběhu ve filmu věru moc nehledejte. Můžete se tedy alespoň kochat výpravnou stránkou, která byla provedena opravdu velkoryse, standardně odvedenými triky nebo výkonem Johna Travolty, který si další svoji variaci na zábavného bezcharakterního sviňáka docela užívá. Ale na to, aby tato plus udělala z této postapokalyptické ptákoviny moderní Planetu opic, či nové Hvězdné války, nemají ani v tom nejsmělejším americkém snu.
Jiří Zídek Totakfilm 2000/9/108

Autor/Zdroj: Zídek Jiří/Total Film

Píše se rok 3000 a Jonnie Goodboy Tyler (Barry Pepper) žije společně s hrstkou jemu podobných lidských barbarů vysoko v horách. Jejich předkové sem prchli před tisícem let, kdy je, jak praví legendy, opustili bohové a Zemi dobyli démoni z nebes. Jonnie byl odjakživa chytřejší a zvídavější než ostatní lidé, tudíž se rozhodl sestoupit do nížin a zjistit... že se nachází v klasickém filmovém klišé „zpustošená postapokalyptická krajina" a že z legendárních démonů je mimozemská rasa Psychlů. Po chvíli bloumání mezi troskami (které jsou po tisíci letech překvapivě zachovalé - ani papír v knihách nestačil zežloutnout) se s nimi dokonce setkal a nebylo to setkání příjemné.
Místním velitelem Psychlů byl intrikánský Terl (John Travolta), kterého nepotěšilo, že dostal příkaz dohlížet na Zemi ještě další dlouhá léta. Ukul tedy ďábelský plán, spočívající ve zneužití „lidských zvířat" k těžbě zlata, za které si pak koupí cestu pryč. A z důvodů, jež pravděpodobně nebyly dost jasné ani scenáristům, mu připadalo jako dobrý nápad zapojit do akce i nezvykle inteligentního a neustále ze zajetí prchajícího Jonnieho. Ten byl donucen naučit se řeč Psychlů a prostřednictvím výukových mašinek získat spousty vědomostí. Pak se s ostatními lidmi vydal těžit zlato pro Terla, kterého nenapadlo poslat s nimi jakýkoli dozor, což byla osudová chyba, protože z Jonnieho se vyklubal novodobý William Wallace a začal lidi burcovat k touze po svobodě a hromadnému útoku na mimozemské okupanty...
Bojiště Země zůstane výraznou černou kaňkou na filmografii Johna Travolty ještě pěkně dlouho. Dlouho a usilovně si adaptaci knihy L. Rona Hubbarda prosazoval, poprvé ve své kariéře se stal i producentem a už dlouho před premiérou o filmu nadšeně žvatlal, kudy chodil. Po premiéře se raději na chvíli odmlčel, zato recenzenti se předháněli v trefnějších „sestřelovacích" bonmotech a diváci pro tentokrát projevili nezvyklou dávku dobrého vkusu, odolali masivní reklamě a svorně film ignorovali. Nyní se s odstupem času Bojiště dostává i k nám a způsobilo mi malé dilema - nemám jasno v tom, zda je ještě odpornější slátaninou než poměrně nedávný Žoldák: Legie zkázy, či ne. Podobnost je zřetelná: oba jsou ambiciózními scifi velkofilmy s osmdesátimilionovým rozpočtem, které ve finále působí dojmem podřadného béčka, určeného přímo na videotrh. No, řekněme, že oba filmy jsou zhruba stejně nudné a poloamatérské, ale Bojiště je alespoň o něco srandovnější. Pochopitelně ve smyslu „je to tak špatné, až je to zábavné".Smát se můžete prakticky čemukoli: neskutečně špatným hereckým výkonům (včetně Travolty, který se do role zoufale nehodí), neuvěřitelně děravému scénáři, plnému nelogičností a úžasně hovadných průpovídek („Můžete mít svobodu, když o ni budete bojovat!") a především zoufale nerozhodné a chaotické režii Rogera Christiana (má na kontě několik nedůležitých pitomůstek a Oscara za triky ke Hvězdným válkám, pročež ho Travoltovi doporučil sám George Lucas), který suše vykrádá záběry z prakticky každého dobrého sci-fi filmu, ale naprosto mu chybí cit pro vyprávěcí tempo a už tak dost bídný scénář se v jeho rukou stává jen sledem chatrně navazujících a veskrze nudných scének.
Jak zakončit recenzi bez lákavého použití „sestřelovacího" bonmotu? Snadno: Bojiště Země je opravdu, ale opravdu velmi špatný film.
Pavel Pajer Cinema 2000/10/98

Autor/Zdroj: Pajer Pavel/Cinema


Akční sci-fi Bojiště Země je adaptací u nás zatím nevydaného románu L. Rona Hubbarda. Odehrává se v roce 3000 a jeho výchozí situací je podřízenost lidské rasy mimozemským kolonizátorům. - Člověk je pro nadřazenou civilizaci Psychlonů pouhým ochočeným zvířetem, podobně jako dobytek. Mladý jeskynní muž Jonnie zakusí po smrti otce na výpravě do světa své první setkání s „démony", avšak nehodlá se smířit se zotročením. Jeho inteligence a vynalézavosti si všimne zákeřný psychlonský šéf bezpečnosti Terl, jenž jej vycvičí pro tajné vytěžení zlata z radioaktivně zamořeného území. Nadaný Jonnie místo vykonání příkazů zorganizuje povstání a vysvobodí Zemi z nadvlády mimozemšťanů. Režisěr Roger Christian mající zkušenosti ze spolupráce na řadě špičkových sci-fi podívaných (mj. Hvězdné války, Vetřelec), natočil výpravný trikový film, v němž ovšem používá vypravěčské postupy sci-fi hororů kategorie B (např naivisticky řešené masky Psychlonů či jejích fyzická mohutnost, navozovaná s pomocí kamerových optických klamů). Autoři přitom postrádají vypravěčský nadhled. Příběh se neopírá o hlubší mytologické či pohádkové archetypy, nýbrž pouze o vnější atraktivnost: temné prostředí konkrétních, v budoucnu zdevastovaných lokalit (Denver, Fort Knox), dokonalost digitálních triků či o obsazení Johna Travolty v rolí padoušského mimozemšťana. Trpí také řadou do očí bijících nelogičností. - Vzhledem k tomu, že L. Ron Hubbard byl zakladatelem tzv. scientologické církve a vzhledem k tomu, že herec a spoluproducent John Travolta je jedním z jejích prominentních členů, vzbuzuje film četné diskuse. Bojiště Země je prvním Hubbardovým románem, vydaným po založení církve. Nemá se scientologickým učením přímou souvislost, avšak lze v něm snadno identifikovat motivy, témata a teze, s nimiž scientologie (resp. dianetika jako její základní metoda ovlivňování vědomí) pracuje, zejm. přesvědčování o takřka neomezených až božských možnostech rozšíření znalostí, dovedností a psychických schopností člověka. Příčina propadu, s nímž se snímek v kinech setkal, však spočívá ve filmových nedostatcích, a nikoli v ideologických východiscích.
Zdeno Kubina Filmový přehled 2000/10/9

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled