Barbora Hlavsová

Z dnešního pohledu už je to   hodně zastaralé, ale   věřím tomu, že v době   heydrichiády to muselo na   lidi zapůsobit velkou silou.   A to zvláště v momentech,   kdy Rudolf Hrušínský brnká   Dvořákovu Když mě stará   matka, ať už na piano v baru   nebo na varhany v kostele.   Mimochodem, když Jindřich   Plachta diriguje dětskou   venkovskou kapelu, tak v tý   bílý čepici zdálky vypadá   jako Masaryk, ale nevěřím   tomu, že by si tvůrci v tý   době dovolili takovou   narážku, spíš je to kouzlo   nechtěného:-)

Když pominu veselohry, tak   jde určitě o jeden z těch   lepších filmů v žánru   filmových dramat, která byla   natočena za protektorátu.   Zpracování a herecké   výkony na té nejlepší   úrovni. Námět Jaroslava   Havlíčka podle jeho románu   Skleněný vrch je dobře   převeden do filmového   příběhu.

  Nemohu si odpustit poznámku k   názoru o přeslazenosti filmu   od dopisovatelů. V roce 1942   těžko hledat náměty,   které by německá cenzura   nezavrhla. A navíc by to   chtělo trochu úcty k   filmovým umělcům, kteří   točili ve své době   kvalitní filmy. Bohužel   právě oni téměř všichni   doplatili na změny v roce   1945 a 1948. Někdo odešel do   zahraničí, ale většina se   musela vypořádat se zákazy   činnosti. Každý, kdo se   blíže zajímá o film,   napočítá desítky lidí.   Jedno z pravidel Fdb.cz je   nevyjadřovat se k názorům   dalších blbů, ale já se   přiznám, že někdy mě ty   názory tolik vytočí ... Ale   to na tom budeme všichni   stejně.

Dramatický film s Terezií   Brzkovou, které se syn   zastřelí a ona se rozhodne,   že po něm dluhy zaplatí.   Její snacha není stavěná   pro obyčejný život, proto   si najde dobrou partii a jaksi   na dluh svého muže   zapomene...

No páni, to bylo slaďoučce   nasládlé a přesládlé.   Medový perník, posypaný   cukrem a politý marmeládou.   Tfuj. Příběh ovšem, jako   takový má zpočátku spád,   pak je víceméně statický,   ale na škodu mu to až tak   není. Ovšem v závěru   nastane v ději kličkování   a na dotaz autorů "Co s   tím?" bych řekl, že   zahodit a zakopat. Takže pro   toho kdo má dramata rád snad   dobrý film, pro mne jen velmi   slabý odvar.   221020118841/8841

Drama rodiny, kde jen část   jejích členů byla schopna   přijmout odpovědnost za   činy a paradoxně ti, co k   tomu přišli jako slepí k   houslím prokázali   statečnost a odpovědnost   největší. V době   Heydrichiády natočený   snímek o odpovědnosti za   své činy, tady přetvořené   do splácení dluhu.   Mladičký Rudolf   Hrušínský, krásná Jiřina   Štěpničková a   neodpovědný otec František   Smolík, který defrauduje   peníze. Přitom právě jeho   vychovala poctivá a   pracovitá Barbora Hlavsová   (Terezie Brzková). Trochu   jsem nepobrala vztahy ve   smyslu toho, že dělal   Smolík pro město správu   peněz a rada města znala   jeho matku. Dnešní   velkoměsta fungují jinak. V   každém případě krásný   film s nádhernou hudbou,   záběry české krajiny a   rodinným tématem.

film natočený v období   protektorátu o nezdolnosti   člověka,moudrosti a   poznání,že pouze poctivá   práce má nějaký smysl.Za   protektorátu toto poselství   znělo asi trošku   výrazněji a dnes je tento   příběh už asi příliš   naivní a hlavně už asi   postrádá   platnost-bohužel.Skvělé   herecké výkony všech   hereckých představitelů   dávají i dnes tomuto filmu   velkou sledovanost a jsou   velkým kladem tohoto filmu.

Příběh, který se dnes   děje skoro všude.   Zadlužení zoufalství a   stráta víry v hodnoty   života,nebo v rodiče a   spásný anděl ( babička ).   Krásně podaný běžný   příběh.