ARQ

Dědečka si nezabiješ
Časovky (teda příběhy, ve kterých se cestuje   časem) mám rád. Třeba takový Návraty do   budoucnosti znám snad nazpaměť. Nebo 12 Opic,   Lovci Dinosaurů (A Sound of Thunder)...
Proč tu   tyhle filmy vyjmenovávám? Protože jsou   příkladem promyšleného scénáře, kde do sebe   události logicky zapadají. Jestli vůbec lze   mluvit o logice při cestování časem... je tu   přece jen taky ten "paradox   dědečka".
No a právě ta promyšlenost mi   v ARQ chyběla. Měl jsem pocit, že to je celé   jen tak splácané, bez nějaké vnitřní logiky.   Ještě že se postavy v průběhu děje   vyvíjely, tím pádem jsem byl alespoň trochu   zvědavej na to, jak to nakonec celé dopadne. A   chcete teda vědět, jak to nakonec celé dopadne?   Lituji, nemohu sloužit – už jsem to zapomněl   (film jsem shlédl včera).

Časové smyčky mám rád, ale tenhle snímek od   poloviny postrádá logiku. Buďto se tedy   restartují zabití, nebo lidi v bezprostřední   blízkosti. Zde se to tak nějak střídá,   chvíli je to tak, chvíli jinak... bůhvíproč   se smyčky navíc ukládají do počítače   připojeného k zařízení. Konec je úplně   odfláknutý. Přitom to potenciál mělo. Mohli   to ukončit tím, že restartů bylo tolik, že   mezitím na Zemi uplynuly věky. Bohužel.

Zpočátku hodně zajímavé, ale pak už to   začne být nudné. Přesto jde o dobrý film v   několika místnostech s pár herci. Bohužel po   pátém či kterém novém probuzení hlavního   hrdiny jsem se přestal soustředit a dávat   pozor. A když takto ztratím zájem, není něco   v pořádku. Takže slabší průměr.   
 

Časová smyčka - to byl dost dobrý nápad na   film. A to stačilo jenom šest herců, na to aby   stvořili něco takového. Asi to nebylo moc   drahé, ovšem podívaná ztrhující.
Celou dobu   jsem čekal, jestli se z toho baráku dostanou   někdy ven.
Tolikrát umřít v jednom filmu - to   fakt nechceš :-).