Ani málo, ani moc [TV film]

Do péče opuštěné manželky a tchyně se dostává zrzavý kluk z dětského domova. Jeho adopce je však sobeckým pokusem o záchranu promarněné lásky a rozpadající se rodiny. I když se minulé prohřešky těžko překonávají, Bára chce svůj vztah obnovit za každou cenu a zatahuje do hry i nevinné, takže v průsečíku zraňujícího konfliktu mezi dospělými nezůstává ušetřena ani dětská duše.

Příběh o lásce v mnoha jejích rozporných podobách - o lásce a posedlosti, o lásce a upřímnosti, o hodnotě touhy a o bolestné ceně za skutečnost. Tento televizní umělecký projekt velmi výrazně patří k takzvaných autorským projektům, tedy dílům velice silně formovaným jednotnou vůlí svého autora a režiséra v jedné osobě. Taková práce v sobě často jako okamžitě poznatelné stigma nese skutečnou, nekalkulovanou, nekonstruovanou odlišnost vidění a chápání jevů či problémů, které my ostatní máme tendenci řadit do škatulek povrchně a náhodně normovaných zkušeností.

Už ve svém předchozím televizní filmu Liščí doupě dokázal mladý autor a režisér Petr Strnad oslovit své diváky tím, že vytvořil uchopitelný, poznatelný, komunikující - a přesto zcela jedinečný svět, zvláštní snad především mírou toho, co je odhaleno pod samozřejmou maskou obyčejných věcí, činů a vztahů. Pouť lidskou psychologií, výprava za tím nejhlubším a nejskrytějším v lidské mysli, anatomie pocitů, narážejících na realitu života i doby pokračuje a rozvíjí se i v jeho druhém televizním filmu. Tajemná, zdánlivě náhodná a přece logická cesta jednoho naprosto současného krachujícího manželství naráží na katalyzující přítomnost adoptovaného dítěte, jakéhosi andělíčka naděje, který ovšem stejně jako všichni ostatní živí a cítící tvorové může být požehnáním i zkázou zároveň.

Ani málo, ani moc - to je poctivý, procítěný, vysoce profesionální a v současné době nepříliš častý pokus o pronikání do složitých záhybů lidské psychologie - a to nikoli formou skrytě poučující eseje, který se jen tváří jako drama, ale skutečně vzrušujícího, dynamického, široce komunikujícího vyprávění o malém kousku té veliké lidské komedie, jak se odehrává právě dnes, teď, v čase, který všichni bezprostředně známe a vnímáme. Chceme-li mluvit jazykem škatulek, je to televizní film ze současnosti.

Pouť krajinou lidských sounáležitostí je samozřejmě velkou výzvou pro herce. Režisér Petr Strnad obsadil do svého nového filmu Vilmu Cibulkovou, Slávku Budínovou, Lukáše Vaculíka, Jana Teplého mladšího, Barboru Srncovou a Lenku Termerovou. Je to tedy film, kde herec a jeho kvalita hrají důležitou, nepominutelnou roli. Je to příležitost vnímat hereckou profesi v její nejvzrušivější podobě, v psychologii vztahů.

POZOR, SPOILER

Barbora navštěvuje psycholožku, a to pravidelně. Ráda by totiž adoptovala dítě, i když s ní manžel Luboš nežije. Našel si mladší milenku Zlatu. Navíc se řeší, že kdysi měla Barbora potrat.

Barbora Luboše navštíví, protože do péče dostanou dítě jen manželé. Zlata je proti, ale Luboš, ač nerad, souhlasí. A tak se malý, rezatý kluk Bohouš stává Barbořiným „dítětem“.

Barbora žije jen se svou matkou. Ta zrovna slaví, když se dostavuje Luboš v plné parádě i s milenkou. A také má u sebe sepsanou žádost o rozvod. Barbora utíká a malý Bohouš s ní.

Pak udělá Barbora další hysterickou scénu v Bohouškově přítomnosti. To by nebylo tak zlé, kdyby u této scény nebyla i psycholožka, a ta říká, že kluka lze do určité doby vrátit bez soudu.

Barbora nutí kluka psát Lubošovi dopis, a přitom na Bohouška křičí jako pominutá. Dokonce mu dá pohlavek. A vůbec je hysterická a opilá. Jednou se jí však přece podaří Luboše dostat až do postele, ale tím zmešká Bohouškův koncert, což malého hodně nakrkne a hned jí to řádně vytmaví. Od té doby s Barborou nekomunikuje, a když mu najde dopis do domova, že chce zpět, rozhodne se mu to umožnit...

Manželství Báry (V. Cibulková) a Luboše (L. Vaculík) je dávno mrtvé, muž žije s jinou (B. Srncová). Barbora chce ale přesto adoptovat dítě z dětského domova. Požádá tedy muže, aby jí poskytl podporu a absolvoval s ní adopční řízení. To je to jediné, oč jej ještě žádá. Jenže muž váhá, má ještě v dobré paměti, jak Bára šla kdysi proti jeho vůli na potrat. Přesto nakonec souhlasí, a tak si dvojice přijíždí do dětského domova pro syna. Bohoušek (P. Dytrt) je roztomilý a bezprostřední. Babička (S. Budínová) si na chlapce hned zvykne, ale Bára se potácí ve svých citových problémech. Přese všechno svého muže stále miluje. Zůstává otázka, jestli si dítětem nechce řešit hlavně svou samotu…

Zdrooj: Česká televize