Obsah filmu Polisse
Kriminální drama mapující každodenní práci pařížské policie, která se specializuje na ochranu mladistvých. Odhalování dětské pornografie, výslechy osob podezřelých z pohlavního zneužívání dětí, odhalování případů zanedbávání povinné péče, a jiným deliktům se snaží ve své práci předejít desítky policejních důstojníků. Jak psychicky náročná je tato práce? Je možné profesní život oddělit od osobního? Bez ostychu a přikrášlení pojmenovává film věci pravým jméno.
Zdroj: Film Europe Media Company
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 13.10.2023
Pár dnů na pařížském policejním oddělení péče o dě
Příslušníci tohoto specializovaného oddělení stíhají většinou dospělé osoby, kteří nějakým způsobem zneužívají děti - je jedno, jestli svoje nebo cizí. Povětšinou se jedná o pachatele sexuálních trestných činů na dětech, dále o osoby zanedbávající povinnou péči a v neposlední řadě o téměř nepříčetné magory, kteří provádí fyzické násilí na svých partnerech i dětech. Členové speciálního policejního týmu jsou v jednom kuse pod tlakem, neustálý kontakt se nejhorší lidskou špínou se na nich projevuje tak, že se stávají sami magory. Výbušnými, nervózními, věčně napruženými a tak není divu, že se jim hroutí partnerské vztahy, rodiny. Nevím, zda uchazeči o policejní posty ve Francii procházejí psychologickými testy, ale z tohoto oddělení by asi nikdo neprošel. Navíc - občas film zavání amatérismem - "-jedeme" - "nezapomeň pistoli" - "vezmi želízka" - "sakra, proč tu nemáme auto" - zrovna tohle mi připadalo jako pseudokomedie (pokud policie vyjíždí k zásahu, měla by tady platit standardní pravidla a schémata, co kdo udělá, co kdo bude zajišťovat, jaké prostředky s sebou berou, ...). Režisérka Maïwenn se obsadila do role "osoby z venku" - tedy fotografky, která má zdokumentovat práci tohoto speciálního policejního sboru. Čekal jsem, že nějak intenzivněji zasáhne do děje, že třeba uvidíme pár jejích fotografií (aspoň při závěrečných titulcích), ale kromě zesilujícího citového vztahu s vznětlivým policistou Fredem byla v podstatě osobou v pozadí.
Suma sumárum tento film nijak neodsuzuji, pojaté téma skvělé, na spoustu diváků určitě silně působivé, avšak provedení na mne působilo poněkud rozpačitě a ne vždy úplně přesvědčivě.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 4.12.2017
Zásady mě nijak zvlášť nezasáhly. Místo krimi příběhu servírují téměř polodokumentární formou život příslušníků odboru policie na ochranu mládeže jednoho severního předměstí Paříže. Členové brigády tvoří nesourodou skupinku lidí, kteří podle mého názoru nepřirozeně a neadekvátně reagují na jednotlivé případy dětí. Jejich nervní reakce na rozhodnutí představeného, ale i hádky mezi jednotlivými členy, jsou přehnané. Když se dozví, že v nemocnici se jeden malý chlapec dostal z nejhoršího, uspořádají v oblíbeném bistru pokračování muzikálu Chorus Line v plné parádě. Příslušníci policie jsou větší psychopati než lidé, které obviňují ze zločinů a přestupků. Vyniká zejména postava míšence Freda, který to evidentně nemá v hlavě v pořádku. Celkově na mě příběh působí nepřirozeně a vykalkulovaně. To mě moje oblíbená Maïwenn zklamala.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 1.10.2014
Máte práci, která s vámi nechodí domů a při zpětné inventuře dne se vám občas prožene hlavou maximálně myšlenka, jestli jste všude zhasli, zamkli? Tak v pařížském policejním oddělení péče o děti ji nemají, nenosí si ji do svých domovů v aktovce, ale pod kůží a její náplní je špína, špína a zase špíná... a uklizeno nebude nikdy. Jak se s tím vyrovnat? Kde čerpat sílu pro každý nový den, který přinese jen další její nános, a co dělat, když ani domov nemá pevnou kotvu, protože osobní život není vůči pracovní frustraci imunní? Možná náhradní rodina složená z pracovního týmu - která rozumí rozčarování z každodenní bezmoci a nebo se dovede společně radovat z malého vítězství nad ní (krásná, spontánně působící scéna s tancem, kde je vysloveně cítit ten přetlak, který musí ven), aby se poté znovu nechala spoutat smutkem z nemožnosti změnit svět - se pro mnohé může stát jediným útočištěm... i tam jsou však jedinci s vyšší citovou zainteresovaností ohroženi více, než ostatní. Ani koncový pohled na zářijovou ulici plnou dětí zde není úlevný, vybízí k myšlence, kolik se na ní namátkou pohybuje dětí, stravovaných strachem z vlastních příbuzných... Spokojenost s realistickým zpracováním a hereckými výkony mírně kalila trochu zbytečně vygradovaná hysterie (ač výtečně zahraná), skóre však vyrovnala veselá scéna s chytrým mobilem, nesrovnala jsem se jen s podružnou epizodou okolo policejní fotografky, jejíž postava mě celou dobu neskutečně iritovala, holt každý není Clint Eastwood a měl by si uvědomit, že jeho místo je jen na jedné natáčecí straně, což není úplně špatná zpráva, někdo nemá co dělat na žádné z nich ;-)
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 27.9.2012
Ochrana dětí
Francouzský snímek Polisse ukazuje každodenní práci policie z oddělení ochrany dětí.Proto ve své podstatě je film sám o sobě zajímavý.Osobně mě snímek moc neoslovil.Snad kvůli tomu,že ve filmu nebyl vlastně nikdo v popředí a vše se točilo stejnou měrou na všechny členy týmu,kteří se všichni společně hádali,nebo se bavili.Připadalo mě to pak více neosobní.
Polisse ale rozhodně není špatný film,ale minul mě.
Reklama
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film