Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 27.12.2010
Naprostá pitomost
Film - nebo co to je - mi připomíná nejvíce takové ty dřívější sovětské propagandistické filmy neblahé paměti, jimiž nás před změnou režimu zásobovala distribuce. Nyní máme to samé v americkém balení. Jako tam, tak i zde řeší hrdinové a hrdinky kromě katastrofy zároveň i své osobní problémečky, aktuální i věčné společenské otázky, všichni jsou dříve či později nakonec správní, uvědomělí a všechno dobře dopadne. Politici jsou rovní a čestní, všemi milovaní a uznávaní, dokonce odborní a plně kompetentní v rozhodování, ženy jsou rozumné, nelžou, nehysterčí, zastávají vedoucí místa atd. To může žrát opravdu jenom blbeček u "bedny". Katastrofické filmy mají vůbec tu nepříjemnou vlastnost, že příliš názorným způsobem ukazují všechno to, co si o sobě každý jednotlivý člověk, všichni lidé a lidstvo jako celek myslí. Názorně tu tak vystupuje všechna ta zpupnost, sebestřednost, pokrytectví, klam a hlavně sebeklam lidského rodu, vlastnosti, které "lidé" mého druhu tolik nenávidí. Celý film se misantrop těší, že lidstvo bude zničeno... - a zase nic; zase to všechno dobře (vlastně špatně) dopadne; zase to lidstvo "zvládne" a přežije i nejsilnější sérii zemětřesení všech (filmových) dob. No a ten "spásný" nápad s atomovou náloží... - to hovoří samo za sebe.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 27.10.2011
Příjemná představa o zdecimování lidstva pandemií až k zániku civilizace a na pokraj vyhynutí. Já bych tomu nebránil, tak jako hlavní hrdina a hrdinka filmu; naopak bych tomu pomáhal. Ale ten vědec, jenž obětoval sám sebe pro zničení lidstva, podstoupil svou nesobeckou oběť zcela zbytečně. Kdo by byl tak hloupě nesobecky obětavý pro dobro Země zbavené lidské přítěže? On se svět zřítí do záhuby sám, netřeba mu v tom ani pomáhat.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 4.10.2011
Kdysi jsem tento film obdivoval (zcela výjimečná je kupříkladu kamera), avšak s léty jsem se stal kritičtějším. Z té celkové syrovosti (i surovosti lidí) se nicméně dech úží i po letech. Podvody, lži, necitelnost, nemoc, nenávist, otřesné záběry ze skutečných jatek za doprovodu sladkobolných tónů Fibichova Poemu...
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 30.3.2016
Jsou filmy - dobré filmy - které ukazují nebo poukazují na morbiditu. Avšak jsou také takové, které jsou pouze morbidní. Toto je jeden z nich. Většinou to jsou filmy o židech. Filmy o židech nemám rád.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 13.12.2011
Vynikající satirická groteska. Příběh z budoucnosti, pečlivě odpozorován z přítomnosti. Poznáváte v něm sami sebe a svou dobu, již vychvalujete jako pokrokovou a nejlepší možnou? Mýlíte se. Idiotů přibývá, protože čím větší blbec, tím víc má harantů. Všude plno odpadků, plno lidí, ve všem pravopisné chyby, lidi jsou jako zfetovaní, všechny zajímá jen sex, žrádlo a násilí, místo vody ("myslíš tu ze záchoda?") chlemtají jakousi nevábně vyhlížející zelenou limonádu ("Má elektrolyty."), jíž kropí i pole, a podobně. Horší se všechno. Za pět set let – bude-li tu ještě smrdět lidstvo (doufám, že ne!) – to zde bude vypadat jako ve filmu Absurdistán (v originále „Idiocracy“ – zas to nemístné a nesmyslné přejmenovávání! Název „Idiokracie“ – vláda idiotů – by byl možná lepší): lidáci budou už tak zdegenerovaní, že dnešní největší tupci by byli budoucností považovaní za největší mozky. Poslední mezi prvními. Já už v tom absurdistánu žiji léta.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 1.10.2013
Konečně nějaký kloudný sitcom, jehož ústředními představiteli jsou po všech stránkách zvláštní a veskrze zajímaví příslušníci jedné potrhlé rodinky s naprosto nenormálními a převrácenými životními hodnotami, kdy noc je krásnější než den, černá barva je veselejší než bílá, bledá tvář příšery v kryptě je půvabnější než růžolící robátko v peřince a kdy růže nejsou pěstovány pro nádheru svých květů, nýbrž pro pichlavost jejich ostrých trnů! Jak osvěžující a zábavné v celé téhle nenormální diktatuře normálnosti a zvrácenosti! Jenom těch epizod mohlo být alespoň o polovic méně; tvůrcům totiž velice brzy došly nové neotřelé nápady a opakovali stále dokola tytéž gagy. Nicméně stále tento seriál vychází lépe než pozdější celovečerní filmy. A seriálová Morticia Addamsová je kočka, na rozdíl od té filmové!
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 3.12.2011
Druhý díl Addamsovy rodiny je lepší než první (většinou tomu bývá naopak). Povedené jsou zejména scénky z letního dětského tábora. Druhý díl je vůbec vydařenější co do vtipných hlášek.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 17.2.2011
Škoda, věčná škoda, že ve skutečnosti není žádný takový podobný superhrdina, jenž by se tak odvážně a nelítostně bral za zdravé a čisté životní prostředí! A ničení Země nejen naftařskými společnostmi pokračuje vesele dál... Taftovy násilné metody považuji za zcela přiměřené, jeho závěrečný proslov pak považuji za vynikající.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 5.1.2013
Přidávám se k mnohým znalcům a příznivcům Mozarta, kteří vyčítají Formanovi, že se v tomto filmu nedržel přesných historických skutečností a velmi hrubě si vymýšlel věci, které se nikdy v Amadeově životě nestaly: Salieri mu nepomáhal při komponování Requiem d moll, nýbrž jeho neprávem téměř zapomenutý a nedoceněný mladý žák F. X. Süssmayr, který celé načrtnuté dílo po mistrově smrti dokončil a který se ve filmu vůbec neobjevil. A dále: Mozart v jedné scéně zesměšňuje Bacha a o Händelovi tvrdí, že ho nemá rád; ve skutečnosti si obou těchto geniálních hudebních velmožů velice vážil a uznával je, a to v době, kdy např. právě Bach nebyl ještě tolik známý a oblíbený jako v pozdějších dobách. Také Mozartova manželka zde byla představena nespravedlivě k historické skutečnosti v příliš přívětivém světle; ve skutečnosti to byla právě ona, kdo se nejvíc podílel na Wolfgangově celkovém vyčerpání, které jej dovedlo až k smrti a její "obětavost" pro manžela a pro rodinu je zde velmi hrubě zfalšována, ne-li dokonce postavena na hlavu. Ve filmu dále úplně chybí Mozartův největší životní úspěch, totiž přivítání a nadšení, s jakým se setkal v Praze. Nelíbily se mi i nedostatky jiného rázu, např. když po značném úsilí o prosazení opery v němčině, nezazní tato ve filmu nakonec ani v němčině, ani v italštině, nýbrž v angličtině! Mnoho lidí si z toho všeho udělalo o Mozartovi zkreslený obrázek, což je největší chybou tohoto jinak zdařilého filmu. Na druhé straně však také přivedl film mnoho lidí k potěšitelnému zájmu o Mozarta a o klasickou hudbu vůbec.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 7.1.2011
Širokoúhlý formát, měkké světlo a syté barvy, nápaditá a nevšední kamera, vynikající herci, vynalézavé kompozice obrazů a záběrů... Pokud má být film skutečným uměním, pak by měl vždy vypadat nějak takto.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 4.5.2020
První díl výborný, druhý horší. Viděl jsem tam jistou snahu o současné přepisování dějin (Vlasovci ano, Rudá armáda ne) a snad i pokus o vykreslení vlastizrádce jako tragického hrdiny, který to v podstatě myslel dobře (se sebou), ale byl zle pochopen (ostatními). Film o nepěkném osudu jednoho českého vlastizrádce by měl být spíš varováním pro naše dnešní vlastizrádce, kteří se také jako on mylně domnívají, že přítomné politické poměry tu budou navěky a převratu se nedožijí - čímž myslím najmě jistého nechvalně známého fanatického propagandistu v naší státní televizi téhož příjmení. Tak pozor, Václave!
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 17.4.2011
Anděla zkázy osobně považuji za nejtypičtější Buňuelovo dílo. Najde se v něm od každého z jeho filmů něco. Mám jeho filmy rád, protože nenabízejí jen pasívní podívanou, ale vybízejí i k přemýšlení, nebo lépe řečeno různé myšlenky se vám při nich samy hrnou do hlavy. Líbí se mi důraz na každičký detail a zdánlivě bezvýznamné věty, jež však mají hluboký význam, často blasfemický. Vyžaduje to stálou divákovu pozornost. Vysvětlit Buňuelovy filmy bývá velmi těžké: kolik hlav, tolik rozumu. Samotný Luis Buňuel ovšem jakoukoli exaktní interpretaci vždy odmítal. Zcela správně. Ona tam samozřejmě nějaká je, ale existuje jenom v tvé mysli, nepřenosná do jiné. Například Já vidím v Andělovi zkázy alegorii na lidstvo a na lidskou společnost. Také lidé žijí v absurdní situaci, kterou by vyřešilo cosi tak zdánlivě prostého, jako je například odchod z místnosti a z domu; ale nemohou, jako by jim v tom bránila sama podstata lidství. Sotva díky největšímu vzedmutí vůle nějaký problém vyřeší, padají znovu do dalšího. Nakonec jsou uvězněni v kostele, kde děkovali Bohu za spásu, zatímco venku zuří vládní násilí. Do chrámu, jako do království božího, jdou místo lidí pokojné ovečky... - Užití oveček a medvíděte je zde vůbec výzva k pochopení. Lidstvo má stádnost ovcí, ale nemá jejich mírnost a nevinnost. Je spíš medvědem, jehož se však bojí. Zavražděný beránek boží nesnímá jejich hříchy, ale zmnožuje je. Zvířata jsou lepší než lidé.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 8.1.2011
Podprůměrná komedie.
Vzdor odpornému námětu, jejž tvoří hon na muže, láska, manželství a dětičky, zachraňuje film od naprostého propadáku snad jen sehraná komická dvojka pána a sluhy v podání Haase a Trégla a pak ještě trochu úsměvná postavička "živých kalhot" se skládacím kajakem (S. Neumann v roli Tondy, bratra Anduly). Jinak tato "komedie" budí spíš úděs než úsměv, neřkuli smích.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 30.6.2013
Žádné výbuchy, žádné přestřelky, žádné potoky krve, žádné rvačky ani požáry... I takhle lze udělat napínavý film -- pokud na to máte ovšem Alfreda Hitchcocka. Ten to uměl; v jeho filmech stačilo k navození hrůzy třebas jen zabrat vztekem roztřesené ruce šíleného vraha, ruce, které němě svírají imaginární krk své příští oběti...
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 5.1.2011
Výborný film!
Film svým celkovým vyzněním velice připomíná tvorbu jiného Španěla - surrealisty Luise Buňuela. V symbolické rovině se tu nastiňuje postavení jednotlivce ve společnosti, kde je člověk člověku vlkem. Mladá, svobodná opatrovnice dětí přichází do domu, v němž najde tři "vlky" v lidské podobě: Jeden jí chce despoticky vládnout, druhý ji chce zprznit, třetí zohavit. Ona je však všechny převyšuje intelektuálně, a proto ji nakonec vyhodí a na cestě znásilní, zohaví a zastřelí.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 11.9.2011
Konečně nějaký nový film, který není tuctový! Sice nic nevynalezl, neboť využívá postupů ze slavné a nadějné éry z počátků filmu, ale dovádí je přitom k dokonalosti pomocí nejnovější technologie. Na každém záběru musíme něco obdivovat, v každém záběru nás překvapí nějaká nevšednost. Stále je na co koukat, což je u filmu přece to nejdůležitější. Takto by se měly dělat všechny filmy. Měly by si především hrát, být hravé, experimentovat - stejně jako v těch už zmíněných počátcích filmu; to byla nejlepší doba, než všechno sklouzlo do dnes převládající bezvýraznosti, klišovitosti a továrnosti. Lze si jen přát více takových skvostů, jako je "Anténa". Bravo!
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 21.12.2010
Existencialistická nuda
Za shlédnutí stojí pouze úvodní mimořádně povedený porno videoklip; jinak film pokračuje přeceňovanou existencialistickou nudou, velehorami z klišé atd. Nepřežil jsem už druhou rádoby emotivně-depresivní sekvenci.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 24.4.2011
Není to jen další filmový příspěvek na věčné traumatizující téma "proč Amerika neuspěla ve Vietnamu", ale hlavně velice zručně natočený film. Bývalá kavalérie nyní osedlala místo koní vrtulníky a za zvuků Wagnerovy opery nesmyslně dobývá vesnici na pobřeží moře jenom proto, aby si tam mohl velitel zasurfovat na báječných vlnách. Jednotka bez velení hájí jakýsi zbytečný most, který musí denně obnovovat. Válka se spíše podobá monstróznímu zábavnímu podniku s pouťovými atrakcemi a striptýzovými tanečnicemi. Jediný plukovník Kurtz ví, že vyhrát válku může jedině vnitřně odhodlaná, přesvědčená armáda, třebas i jen v počtu několika málo divizí. Jenže jediný takto věci vítězství oddaný důstojník z toho všeobecného zmaru zešílel a bojuje na vlastní pěst proti všem. Boj, který nemůže vyhrát. A tak vcelku odevzdaně přijímá smrt od nájemného zabijáka, kterého kvůli likvidaci nepohodlného odpadlíka armáda vyšle do nitra džungle. Naštěstí se to celé obešlo bez laciného moralizování a pateticko-humanistických scén. Úděsná je scéna s rituálním obětováním zaživa rozsekávaného býčka. To zavírám oči... a říkám spolu s plukovníkem Kurtzem: "Viděl jsem hrůzy... jen samé hrůzy..."
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 2.9.2013
Původní Čechovova povídka je přímo nabita závažnými filosofickými sentencemi; ty se, lidužel, do filmu nepodařilo dostat (možná proto, že je nějaký málo filosoficky zaměřený scenárista přehlédl jako nedůležité) a největší pozornost tak na sebe upoutala pouhá vnějškovost blázince, podivné kreatury jeho obyvatel, jejich chování apod., to samozřejmě je vždy povděčně vítáno senzacechtivým publikem, ale vnitřní smysl zde byl jaksi na můj vkus příliš upozaděn právě ve prospěch toho názorného, obrazového. To je prostě film, a není to holt literatura, co se dá dělat...
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 6.3.2011
Úplně zbytečný film. Ničím neupoutá, ničím nenadchne, nenutí k přemýšlení, ani si u něho neodpočinete, nepobavíte se, nezasmějete se, ani se nerozpláčete (leda nad průhlednou marností tohoto nezáživného "produktu"); oko ani sluch nemá čím se pokochat. Zbytečný film.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 9.11.2011
Největší a nejvýznamnější indický panovník v dějinách ve značně zkresleném úhlu pohledu. Opět, jak už to bývá u historicko-životopisných filmů... Vůbec nebyla věnována pozornost tomu nejhlavnějšímu, čím císař Ašóka především vynikl a co z něj teprve udělalo velikána: tedy pozdějším létům své vlády, kdy šířil buddhismus. Viděli jsme jen nudné mocenské boje, nekonečné válčení a milostné vášně, tedy to nejobyčejnější, leč lidužel pro masy zároveň i to nejpřitažlivější. - Indické filmy jsou jinak pro Zápaďana ohromná exotika: tu příjemná (zakázán je např. veškerý sex, včetně líbání), tu méně stravitelná (až přílišná prostinká jednoduchost). Nejlepší z celého filmu jsou snad ty vložené hudební klipy. Nadšení vyznavači indické kultury, k nimž patřím i Já, si možná ani nepřijdou na své tak, jak by se domnívali.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 7.1.2012
Hugo Haas opět exceluje se svým gejzírem různých slovních vtípků, nevyčerpatelných originálních nápadů, groteskních gagů a humorných písniček. Svižná komedie, která nemá jediné hluché místo, má spád a navazující střihy, stále baví, nenudí, neuctívá ani nemoralizuje. Hugo Haas byl jednoznačně výjimečný filmařský talent. Kdo se mu podobá? Snad jen velmi vzdáleně Woody Allen, když není příliš vážný a když příliš nehloubá o "vztazích" a neutápí se v "intelektualismech".
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 20.1.2013
Za všechny trapné nedostatky uvedu raději (abych to zkrátil) jen ten, který nejvíc ilustruje, jaké nejapné pitominy jsou podobné válečné filmy: Kdyby Rusové (Sověti) používali stejnou bojovou taktiku jako ti ve filmu, nikdy by válku nevyhráli, protože by je každý postřílel jako hejno holubů na báni. Vojáci přijedou na tanku, ale když je na ně zahájena palba, voják, místo co by se kryl za tankem, seskočí z něho a utíká nekryt k děravému zábradlí mostu. Tank naopak couvá z bojové pozice kamsi dozadu, aby uvolnil místo přijíždějícímu nekrytému otevřenému džípu (zn. GAZ). To není drama, ale groteska - stačí zrychlit.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 6.2.2011
V zajímavém televizním dokumentu Až dojde ropa - drsné varování, se mimo jiné říkalo, že s ubývajícími zásobami ropy se brzo stane létání letadly luxusní záležitostí jen pro nejbohatší vrstvu společnosti. Snad stávající ceny za létání ještě pár desetiletí vydrží... Jinak bylo docela potěšitelné slyšet o tom, jak - v souladu s olduvajskou teorií o zániku industriální civilizace - vyčerpání zdrojů ropy povede k úbytku obyvatelstva a k jednoduššímu životu. Pro ně to je "drsné varování", pro mne důvod k naději. "Drsným varováním" je mi jen to, že do tropů se pak budu muset přeplavit nejspíš na nějaké plachetnici s bandou pirátů. Počet dní do vyčerpání ropy udává světová statistika číslem 15.642, tj. zhruba v roce 2054.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 30.7.2011
Velice zdařilé podobenství o moci, o přetvářce a o nenávisti k pravdě. Ozdobou (nebo spíš zvláštností) filmu je vskutku originálně pojatá obrazová stránka.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 7.10.2014
"To se nám to všecko kazí na tom světě..." - i ty letní nevázané veselohry Zdeňka Trošky, ani ty už nejsou jako dřív, chtělo by se doplnit výrok Chytilové "Sedmikrásek". Tvrdím to pořád, že správná komedie musí vykazovat rychlý sled co nejkratších gagů, skečů a humorných situací, a ne jako tady, aby byly scény zbytečně protahované a zdlouhavé. Smích mě naprosto přešel také při tom nechutném románku mezi Adamem a Ivankou, takové věci vůbec do "kameňákové" komedie nepatří. Film měl skončit dávno předtím, než si filmaři zalaškovali s diváky s tím falešným koncem a už "předčasně" rozjetými závěrečnými titulky - právě tehdy už měl film doopravdy skončit. Bez panímámy Škopkové v nezapomenutelném podání nesmrtelné Heleny Růžičkové to už zkrátka není ono. Rovněž postava vesnického velebníčka, dříve tak vděčná, působí nyní pouze trapně (ostatně že se jmenuje nějaký farář tak podivně jako třeba Šoustal, není až tak zvláštní, protože to skoro vypadá, že na kněze neberou nikoho, kdo se jmenuje normálně; toho si kromě mne všimnul už Jaroslav Hašek v črtě "Časopisy pro mládež").
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 23.2.2011
Velmi průměrná "komedie" podle velmi průměrného spisovatele. Viewegh je takový náš Karel Gott literatury (a teď, lidužel, i filmu). Oblíbený, ale naprosto vyprázdněný. Také pojetí nedávných dějin čerstvé paměti je značně zkreslené. Nebyla to doba neustálých konfliktů dvou znepřátelených stran a život tudíž probíhal mnohem nudněji, ve znamení poklidné každodenní práce otrocké masy bez mozku. Takže stejně jako dnes. Trošku lepší byl až závěr filmu, kdy strachem šílený otec odpovídá na trapný a blbý pokus vrátit jej do normálního života zplozením dítěte: "Jen šílenec může přivést do tohoto světa vlastní dítě." Přesný pak byl také úplný konec, kdy po tzv. revoluci přijíždí v přepychovém bouráku bývalý estébák a pochvaluje si demokratické volby. Vše při starém. Nic se nezměnilo.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 29.12.2010
Woody Allen ve snímku, v němž není ještě neurotický ani intelektuálský, ani zdlouhavě neřeší žádné milostné "vztahy".
Na jeho filmy, tento nevyjímaje, je ovšem lépe dívat se vyzbrojen dobrou znalostí angličtiny, protože titulky zdaleka nemohou postihnout všechny nuance slovního humoru, narážek a slovních hříček - a navíc se pletou a mýlí. Leccos přehlédne i zkušený profesionál, jako např. známá překladatelka Dana Hábová, jíž v závěrečné sekvenci filmu naprosto ušel kontext, když větu "Do you have a gum?" přeložila jako "Nemáš žvejkačku?" Z kontextu je přitom zřejmé, že postava se asi neptá po gumě žvýkací, nýbrž po gumě zcela jiné, lidově zvané "šprcka".
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 17.3.2011
Velmi slabé.
To ani nebyl film, rozumíme-li filmem umění obrazu, to se podobalo spíš nějaké pitomé ženské telenovele, televizní reportáži, nebo, když jsem viděl Donutila, Cestománii s Bartoškou (či jak se to jmenuje). Ale film to není. Kameraman se sice snažil seč mohl nalézat zajímavé záběry a nevšední obrazové kompozice, ale jak se ukazuje, snaha někdy nestačí, když naprosto chybí talent. Dost možná se (zase!) šetřilo také na kvalitním materiálu a lepších čočkách do objektivu. Námět opět vykrádá staré klasiky, ale průzračný literární styl 19. století se do filmu nepodařilo převést ani náhodou, přestože v něm padají docela dobré hlášky.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 31.3.2011
Slušný epos na dosti filmem neprávem opomíjené motivy nordických pověstí a legend. Hadí kult, s nímž Conan bojoval, silně připomíná nákazu křesťanství, která kdysi zachvátila severské hvozdy hrdých barbarů, třebaže nese zřejmé znaky spíše antického kultu Asklépiova anebo nám hadí (dračí) znamení připomene Babylón (drak ovinující svým tělem městské hradby), včetně krále Nabuchodonosora zázračný meč samosek, zvaný "jedovatý had".