Je to nedodělávka, protože   film končí v roce 1946.   Baarová jako osmdesátiletá   není Baarová. Podle   filmovamista.cz se pobyt   Baarové v Praze, kromě   sebevražedné scény její   sestry, natáčel v Brně. Asi   nejzajímavější byla její   role Viktorky, kterou dostala   v šestnácti letech, ale   tohle není o hodnocení   Baarové samotné, která   žila ve své vlastní   skleněné věži umění a   realitu kolem sebe vidět   nechtěla, protože věřila   "německé věci"   zřejmě až do konce svého   života. Podle mě Baarová   musela být pěkná fanatička   v duchu Vlajky a národní   cti. Tenhle temný stín její   osobnosti tam chybí, ale kde   to dohledat. Asi dost těžko,   protože ty její   protektorátní role   poskytovaly skvělé krytí   celému filmovému štábu.   Možná by pomohla   psychoanalýza. Američané to   taky v průběhu druhé   světové války dělali,   když nebyla jiná možnost a   potřebovali zjistit co se   děje v mysli Adolfa Hitlera.   Ale od toho je pan Renč   takový velký režisér, aby   se o tohle postaral. V tomhle   filmu působí Baarová jako   nevinná oběť a díky   předčasnému závěru jako   mučednice.