Zločin

Seversky mrazivá krimi ‚The Killing‘ Americká televizní stanice AMC má vážně dobrou ruku, co se týká výběru realizovaných seriálů. Kromě „Walking Dead“, „Mad Men“ a dalších jsou to právě oni, kdo přinesli divákům skutečně skvěle natočený kriminální seriál „The Killing“. Je důkazem, že to není o kvantitě (mrtvých), ale o kvalitě (příběhu). Díky realizačnímu týmu seriálu „The Killing“ (2011 – 2013) mají diváci příležitost vychutnat si téměř na vlastní kůži vše, co se nejspíš může dít kolem jedné „obyčejné“ vraždy. A že ten tým stojí za to! Na režisérských židlích se například vystřídali umělci jako Patty Jenkins („Monster“ 2003), Agnieszka Holland („Trois couleurs: Bleu“ 1993) nebo dokonce Jonathan Demme („The Silence of the Lambs“ 1991, „Philadelphia“ 1993) a řada dalších. Výborní jsou i všichni (opravdu všichni) herečtí představitelé, ale k nim později. První dvě řady seriálu z let 2011 a 2012 postupně odhalují podivnou vraždu teenagerky Rosie Larsen (podtitul také zní „Kdo zabil Rosie Larsenovou?“). Její rodiče Stan a Mitch Larsenovi (Brent Sexton a Michelle Forbes) nevýslovně trpí, což s nimi naplno prožijeme. Do vraždy je navíc zapletena řada lidí, počínaje Rosiiným učitelem Bennetem Ahmedem (Brandon Jay McLaren) a zdaleka nekonče kandidátem na starostu Seattlu Darrenem Richmondem (Billy Campbell). V dlouhém výpisu více či méně zúčastněných se skrývá vrah a také spousta tajemství, která čekají na odhalení. Třetí řada, která právě vrcholí, pak sleduje osudy dívek z ulice, které jsou brutálně vražděny. Zdá se, že jejich smrt je propojená s jedním starším případem, kdy stejně zemřela manželka Raye Sewarda (Peter Sarsgaard) a jediným svědkem hrůzného činu byl malý syn Sewardových Adrian. Raye čeká za tuto vraždu trest smrti, každým dnem. Ale byl opravdu oním vrahem? Zatím jsem se záměrně vyhnul ústřední dvojici vyšetřovatelů, protože si věru zaslouží zdůraznit. Oba jsou komplikovaní, mají své temné stránky a vybočují z většinové společnosti. A, což je důležité, jsou geniálně zahraní svými představiteli. Detektivkou, která dokáže jít po důkazech se zarputilostí pitbula, je Sarah Linden v podání Mireille Enos („World War Z“ 2013) a jejím nově příchozím kolegou je ostřílený detektiv z protidrogového oddělení a miláček fanoušků seriálu Stephen Holder ztvárněný Joelem Kinnamanem („Safe House“ 2012). Tato dvojice následuje nejasné signály, niterné instinkty a profesionální zkušenosti, aby krok za krokem odhalovali motivy, tajemství, skutečné tváře všech okolo. Za oběť jejich práci padají vztahy, přátelství i vlastní duševní rovnováha. Výkony obou herců jsou strhující a není to fráze. Půvabná a „hollywoodsky“ krásná Enos se dokázala bez líčení a pod všemi těmi svetry proměnit do ženy, která nezvládá svůj vlastní život a jediné, co jí jde jedinečně, je vyšetřování nejtěžších zločinů. V civilu téměř k nepoznání je i Kinnaman, kterého zakrátko uvidíme jako RoboCopa ve stejnojmenném remake a fanoušci doufají, že ho potkají v Praze při natáčení „Child 44“. U něj si asi nejvíce zapamatujeme neuvěřitelný slang a hlasový projev, který prostě MUSÍ pocházet přímo z nejtemnějších částí a ulic amerického Seattlu. V superlativech by se dalo ještě dlouho pokračovat, ale nejjednodušší bude, když sami seriál zhlédnete. „The Killing je velmi populární seriál, nejen mezi diváky, ale i mezi herci a režiséry,“ říká Kinnaman. „Vždycky jsem hledal dobré příběhy a dobré postavy, a pokud se obojí sejde v detektivce, vždycky to probudí můj zájem. Odhalování tajemství okolních postav i té vlastní mě prostě baví.“ Stejně jako u zmiňovaného „Walking Dead“ se u tohoto seriálu velmi vydařil soundtrack v čele ze závěrečnou melodií každé epizody (ve třetí řadě velmi lehce upravenou). Hudbu zkomponoval Frans Bak, který má na svém kontě i soundtrack k původní dánské verzi seriálu „Forbrydelsen“, kterou vytvořil Søren Sveistrup. Americká verze je i nám Evropanům asi blíž. Ale její výjimečnost nejspíš také vychází z toho, že už máme všichni plné zuby Midsomerských vražd (zkusil někdy někdo spočítat všechny ty oběti?) nebo kriminálek, kdy v nekonečných sériích řeší vyšetřovatelé v každém dílu jinou vraždu. V „The Killing“ máme možnost sledovat všechno to, na co v ostatních není čas. Zákulisí vyšetřování, pocity a osudy pozůstalých po obětech, prostředí, ze kterého vzešli pachatelé i oběti… To všechno dostává novou podobu a působí až na dřeň. Na závěr bych ještě určitě chtěl zmínit Petera Skarsgaarda, jehož Ray Seward je skvělý v tom, že nezastiňuje výkony ostatních. Je vynikající, jako vždy. Ale velmi snadno zapadá do sestavy všech dalších postav, nesnaží se svým výkonem vyniknout, ačkoli je nejspíš nejznámější z obsazených herců. Ve své roli doplňuje děj přirozeně a dokonale se stává součástí velkého a výborně natočeného puzzle s názvem „The Killing“. Takže, milí čtenáři všech autorů jako je Nesbø a spol. – tohle je seriál právě pro vás. Ve věčně deštivém Seattlu na vás čeká případ, který můžete s oběma detektivy rozmotávat z klubka lží, omylů a zlomových událostí. Přijdete na to, kdo zabil Rosie Larsenovou? IVAN HLADÍK