FDb.cz > Žít a přežít v divočině (2004) [TV seriál] > Tisk

Žít a přežít v divočině (2004) [TV seriál]

Pro africkou přírodu jsou charakteristické četné extrémy, ale živočichové i rostliny se dokázali přizpůsobit nárokům svého prostředí.

Nizozemský přírodopisný cyklus zavede diváky na různá místa afrického kontinentu. Jeho odlehlé a nedotčené oblasti ztěleňují extrémy naší planety. Ať už žijí v savanách či deštných pralesích, v pobřežních mokřadech nebo na korálových útesech - rostliny i živočichové se museli během času přizpůsobit specifickým požadavkům okolního prostředí.

První díl cyklu zamíří do Jižní Afriky. Rozsáhlé křovinaté stepi jsou domovem neobvykle rozmanité fauny. Téměř nevyčerpatelné zdroje tu poskytují obživu všemu živému. To však neznamená, že je tady snadný život.

2. Jediná opravdová poušť v jižním cípu Afriky je zároveň nejnehostinnějším a nejkrutějším místem. Slunce tu spaluje zdejší krajinu, která je pustá a téměř bez vody. Lidé jí říkají Namib - pustá země. Zdejší rostliny a živočichové však oplývají neobvyklými schopnostmi, jak se vypořádat s žárem a suchem. Žádná jiná africká zvířata neprojevují takovou vynalézavost a přizpůsobivost jako ta, která dokáží přežít v krutých podmínkách nehostinné pouště.

3. Na rozlehlých pláních východoafrické Serengeti existuje jedna z největších koncentrací zvířat, která jsou přizpůsobena životu na tracvnatých pláních. Lze tu každoročně pozorovat jednu z největších migrací býložravců. Když se léto nachýlí ke konci, vydají se početná stáda z plání na sever k čerstvým pastvinám. Smrt tu číhá na každém kroku. Slabí, mladí a nepozorní se stávají obětí predátorů, kteří jim jsou v patách. V prosinci pak dokončí svou okružní cestu návratem na jižní planiny, kterou vydrží jen díky jedinečným schopnostem.

4. Zvířata, žijící na jihoafrickém pobřeží, využívají darů souše i moře, ale k tomu musejí překonávat rozmary počasí. Musí se také vyhýbat množství predátorů, kteří je napadají ze dvou různých prostředí. Pokud chtějí přežít, musí se umět přizpůsobit specifickým podmínkám míst kde žojí. Tam, kde oceán omývá pevninu, tak vedou lachtani a tučňáci jakousi dvojí existenci plnou nebezpečí.

5. Jihoafrická poušť Kalahari pokrývá většinu Botswany, zasahuje i do Namibie, Jihoafrické republiky a Zimbabwe. Každoročně tu spadne dvě stě padesát milimetrů srážek - a tak vlastně Kalahari není typickou pouští. Můžeme ji označit za polopoušť. Zdejší zvířata a rostliny tu navzdory vzácným dešťům bojují o přežití. Tuto nehostinnou krajinu dokázala osídlit jen zvířata, která snášejí sucho, prach, vítr a sluneční žár. Seznámíme se s životem surikat, mangust, šakalů, gepardů i antilop.

6. Bažiny řeky Okavango v jihoafrické Botswaně se rozprostírají na ploše přes dvacet tisíc čtverečních kilometrů, takže tvoří největší vnitrozemskou deltu na světě. Obyvatelé této zvláštní delty žijí v mozaice tvořené souší a vodou, kde se vše neustále mění. S každoročními záplavami se tu objevují některé druhy ptáků a zvířat, a jakmile vody opadnou zase se vydají jinam. Stálí obyvatelé delty jako krokodýli, sitatungy, vodušky nebo hroši ale mají zvláštní schopnosti, jak nepředvídatelné zvraty přežít.

7. V mořských proudech kolem Afriky se prohánějí oceánští tvorové - mořští živočichové, kteří žijí na otevřeném oceáně a plavou daleko od pobřeží. U jižního cípu Afriky se setkávají Atlantský a Indický oceán s vodami proudícími kolem Antarktidy. Každý tento proud má odlišnou teplotu i salinitu a žijí v něm jiní tvorové. Společně pak vody těchto tří odlišných ekosystémů proudí tisíce kilometrů podél celého kontinentu, čímž vytvářejí nejkomplexnější a nejrůznorodější mořské prostředí na Zemi. Obyvatelé otevřeného moře mají dokonalé tvary těl, způsoby získávání potravy, metody lovu i rituály námluv.

8. Křovinatá step pokrývá většinu východní části jihoafrického vnitrozemí. Tato krajina se táhne přes hranice Jihoafrické republiky, Mozambiku, Zimbabwe a Botswany a žije tu jedno z nejrozmanitějších společenství savců na Zemi. Někteří noční savci potřebují temný, bezpečný podzemní domov, kde přečkávají den. Další s oblibou obývají nory, které už dříve vyhrabal někdo jiný. Každý, kdo si vytváří svůj vlastní úkryt, k tomu má speciálně vyvinuté nohy, drápy i různé hloubící techniky. Tito živočichové tráví značnou část svého života pod povrchem země.


9. Rovníkovou Afrikou se táhnou obrovské pásy tropického deštného pralesa. K nebi se vypínající stromy, vlhký vzduch a konstantní teplota vytvářejí jeden z nejsložitějších ekosystémů na světě. Tady se roční období nestřídají, teplota se stále drží mezi dvaceti a osmadvaceti stupni. Prší tu takřka denně. Každoročně tady spadnou až čtyři metry srážek, které podporují růst bujné vegetace. Tak jako všechny rovníkové lesy i africký deštný prales vytváří několik pater. To dominantní představují koruny stromů, pod nimž jsou pak nižší patra. Každé je domovem určitých společenstev živočichů.


10. Východoafrické pobřeží lemují korálové útesy omývané vodami Indického oceánu bohatými na živiny. Před miliony let se zemský povrch ohřál, takže roztál polární led a tím se potopily písečné duny, které lemovaly africké pobřeží. Duny postupně ztvrdly a tak vzniklo vápenaté podloží, které pak osídlily miliony korálových polypů, které postupně vytvářeli útes. Každý kout tohoto prostředí je využit: obývají jej živočichové, kteří tu žijí už po tisíce let. Najdeme tu tisíce druhů ryb, které tu nacházejí potravu i vhodná místa k rozmnožování. Během času se živočichové i rostliny skvěle přizpůsobili specifickým požadavkům tohoto prostředí.

11. Ústí řek poskytují různým tvorům množství jedinečných příležitostí k životu. Sladkovodní živočichové se tu v drsném prostředí, které se neustále mění, setkávají jak s mořskými, tak se suchozemskými tvory. Stálí obyvatelé této oblasti musí dokázat snášet velké změny v salinitě vody, vzdorovat záplavám, teplotním extrémům a mocným proudům.
Vyrovnat se se stzále se měnícími podmínkami vyžaduje mimořádné schopnosti. Typickou takovou oblastí je Kosi Bay na jihovýchodním pobřeží Afriky, kterou tvoří osmnáctikilometrový pás jezer a vodních kanálů, lemujících pobřeží.

12. Vysoko nad jihoafrickou savanou se vypínají rozeklané a pozoruhodně krásné hory. Jejich srázy a skalnaté převisy jsou jen sporadicky porostlé vegetací. Navíc je bičují nelítostné vichry a obklopuje je řídký vzduch. I tak je to ale domov jedinečných tvorů. Zvířata a ptáci tu přežívají v jednom z nejnehostinnějších prostředí naši planety. Opravdovými pány horských výšin jsou ptáci. Ti menší se zdržují poblíž křovin, ale větším ptákům, jako jsou dravci, toto prostředí naprosto vyhovuje. Rozpínají křídla ve větru a vznášejí se v sloupech teplých proudů, které stoupají ze savan v údolích. Dravým ptákům tu vévodí supi kapští - opravdoví králové jihoafrických hor.

13. Slané pánve jihoafrické Botswany občas zůstávají i několik let pusté a bez života. Jen málokteré rostliny a živočichové se naučili snášet prosolenou půdu prastarých říčních koryt. Tuto vyprahlou oblast nedaleko delty Okawanga jménem Makarikari tvoří travnaté porosty obklopující tři obří solné pánve. Je to dno obrovského slaného jezera, které ještě před čtyřiceti tisíci lety bylo místy hluboké přes dvě stě metrů. Postupným vysycháním jezero zmizelo - a zbyla tu pustá země, kde nic neroste. Přesto i tady najdeme živočichy, kteří dovedou přežívat mučivá vedra a nekonečná období sucha díky tomu, že jsou jedinečně přizpůsobemi životu na slaných pánvích.

režie:
Stefania Lamberti