Dorota Stalińska

Polská herečka Dorota Staliňská se již na základní škole začala věnovat divadlu a svůj zájem o divadlo přenesla i na gymnázium, kde vystupovala ve studentském divadélku v Gdaňském klubu Žak. V roce 1976 ukončila hereckou fakultu na Vysoké divadelní škole (PWST) ve Varšavě. Jako studentka 4. ročníku hrála na scéně waršavského divadla Teatr na Woli, (kde byla členkou souboru pět let), hlavní úlohu ve hře Leona Kruczkowského První den svobody. Když v roce 1980 divadlo opustila, začala se věnovat monodramatické tvorbě (Tabu - podle J. Bocheňského, Zmije - podle A. Tolstého a Ztracená čest Kateřiny Blumové - podle H. Bölla). V letech 1977 - 79 byla za svoji činnost několikrát oceněná na Všepolském festivalu divadel jednoho herce v Toruni. Ve filmu se začala objevovat počátkem 70. let, kdy učinkovala ve filmech: Zelenáči - 1971, Člověk z mramoru - 1976, Roman a Magda - 1978. Výrazněji se zapsala a upozornila na sebe až v letech následujících, kdy se stala protagonistkou psychologických filmových sond režisérky Barbary Sassové; ztělesňovala současné mladé ženy a na jejich osudech poukázala na problémy polské společnosti, zejména v oblasti morálních hodnot. Hraje energickou a kariéristickou reportérku Ewu Brackovou, která doplatí na svou bezohlednost, ztrátou zaměstnání a svých přátel, v dramatu Bez lásky (1980), za roli získala Cenu Zbigniewa Cybulského a další cenu na národním festivalu v Gdaňsku 1980. V další roli začínající architektky Ewy, která je jednou z žen ze tří (Elžbieta Czyžewská a Božena Adámková), ktteré soupeří o lásku významného architekta (Andrzej Lapicki), v milostném komorním dramatu Začátečnice (1981). Po propuštění z vězení Marianna, kdy má naději začít lepší život, zmaří ji odhodlání nešťastná náhoda, ve snímku Křik (1982). Za roli získává cenu na MFF v San Sebastianu a titul nejpopulárnější polská herečka v anketě časopisu Film. Dále hraje úspěšnou herečku Ewu, která prochází tvůrčí i osobní krizí, v dramatu Nemorální příběh (1990). V roce 1983 učinkovala ve velmi úspěšném filmu Sexmise (1983) v roli reportérky, kdy film boural sály kin i u nás. Příběh je o ženách, které jedinné přežily skázu lidstva, kdy přežijí dva muži, kteří se zůčastnili experimentu a ty vše berou do svých rukou a začnou se dít věci. Své pěvecké a herecké schopnosti využila v úloze předválečné populární polské herečky a kabaretní zpěvačky Hanky Ordonównové, v životopisném filmu Láska ti všechno odpustí (1981). V roce 1988 založila uměleckou agenturu Plus a stala se její ředitelkou. Ke svým filmovým rolím, přibrala i učinkování v Tv seriálech jako : V časech dobrých i špatných (2003), Chůva ( 2006). Dále hrála ve filmech: Děvčata z Nowolipek (1985), Dekalog III. (1988), Rys (2007), Piksele (2010), Mlčení zlato (2010).