Helena Monczáková

Helena Monczáková pocházela z česko-polské rodiny, narodila se v ukrajinském Lvově. Ročník narození bývá rozporuplný. Prameny uvádějí rok 1882 i 1884. Po smrti otce se s matkou přistěhovala do Prahy. Z původně zamýšlené dráhy učitelky sešlo a Helena propadla divadlu, začínala v ochotnickém souboru Pokrok na Žižkově. U Dadly Škardové prošla pěveckou průpravou a v pětadvaceti letech začala účinkovat na operetních scénách. Vystupovala ve Vinohradské zpěvohře, Aréně, v nuselském Tylově divadle, v Rokoku a v Malé operetě. Souběžně pohostinsky hrála a zpívala také v dalších českých městech, například v Divadle J. K. Tyla v Plzni nebo v Moravském divadle v Olomouci. Monczáková na divadle začínala hlavními postavami dívčích hrdinek, později se přehrála do rolí nesmlouvavých matek a tetiček s převážně komickým charakterem. Vedle výrazného hlasu uplatňovala v hereckém projevu také mimiku a živou gestikulaci. Za nejcennější doklad jejího operetního herectví se považuje role Heleny v operetě Polská krev. Do oblasti filmu zavítala Monczáková ještě v éře němého filmu, poprvé hrála ve dvou němých komediích (PRAŽSKÉ ŠVADLENKY, 1929; VENDELÍNŮV OČISTEC A RÁJ, 1930), vzápětí se ale prosadila i ve zvukovém filmu. Díky častému reprízování dodnes slavného filmu C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK (1930) ji můžeme znát jako energickou paní plukovníkovou Přecechtělovou. Následně hrála v dalších filmech, ale již jen v epizodních úlohách, navíc vesměs průměrných uměleckých kvalit. Naposledy se objevila v menší roli paní domácí v druhořadé veselohře CÁCORKA (1935) a tím uzavřela svou nedlouhou kariéru ve filmu. Helena Monczáková pracovala často také pro rozhlas, byla činná také literárně, uplatňovala se především jako autorka článků do novin a časopisů.