Frančeska Jarbusova

„Každý básník má svou múzu…“ To může říci Jurij Borisovič Norštejn o své celoživotní partnerce a výtvarnici svých animovaných filmů: „Výtvarník pracující pro film se podřizuje celému procesu, jako návrhář typografie (resp. ilustrace) je přinucen podřídit se slovníku, který mu byl zadán. Nemůže vytvářet svůj vlastní slovník. A to teprve, když se stane svobodným… A nic jiného s tím nenadělá… Z mé strany je to velmi silný tlak na individualitu, na její psychiku… Jistě, může se zdát, že Frančesce zužuji její tvůrčí ego. Mezi režisérem a výtvarníkem filmu vzniká silové pole. Já jsem povinen vytvořit podmínky, při kterých je realizace možná…" Rozpracování jednotlivých tváří podle fotografií či dobových výtvarných děl je obrovská zásluha Frančesky Jarbusové. Její dráha začínala na dětské umělecké škole v Krasnopresněnském rajonu v Moskvě (1955-1959) a od roku 1961 studovala na VGIK, který absolvovala v roce 1967 v oboru výtvarník animovaného filmu. V Sojuzmultfilmu pracovala jako výtvarnice dekorací, později jako výtvarnice. Spolupracovala i s dalšími režiséry - V. P. Danilevič, V. D. Děrgajev, a to především na tvorbě loutkových filmů. V pozdějších letech se prosadila také jako autorka umělecké prózy, publikovala v almanachu „Zerkala“, v časopise „Stolica“. Je nositelkou ceny „Mastěr“ za výstavu uskutečněnou v muzeu A.S. Puškina v roce 2005. Filmografie: Jak mužik nakrmil dva generály (1965), Jdi tudy- nevím kudy (1967), Ježek v mlze (1975), Míček a chlapec (1971). Spolupracovala na všech filmech svého manžela J. Norštejna.