Zdeněk Smejkal

Po studiu na jedenáctiletce, vystudoval tehdejší brněnskou univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Brně. V letech 1958 a 1959 publikoval recenze o českém filmu v časopise Host do domu. Od roku 1963 počal působit jako pedagog na JEPU, kdy ve stejném roce byl zřízen nový obor – filmová a divadelní věda. V průběhu šedesátých let se věnoval oblasti českého hraného filmu – (Rané práce Karla Smrže v dějinách českého filmu, Počátky estetické orientace v historiografii českého filmu či Základy filmové výchovy na středních školách). Publikoval v Hostu do domu, Film a doba, Televizní a Filmové noviny, Index (1968) a v jiných periodikách. V roce 1968 složil všechny předepsané zkoušky potřebné k získání habilitace, ale k obhajobě po roce 1969 nebyl již připuštěn. V sedmdesátých letech spolupracoval s nakladatelstvím Mladá fronta, pro které přeložil knihu polského autora Tadeusze Pszołowskiego – Pravidla učeného jednání.(Mladá fronta – 1976). V osmdesátých letech připravil společně s filmovou historičkou Miladou Hábovou k vydání sborník věnovaný osobnosti velikána české animace Karlovi Zemanovi. (Karel Zeman: Blok:1986). Ve stejném roce vyšel překlad knihy - Komunikační situace televize – polského filmového a televizního režiséra Alexandra Kunce, který pan prof. Zdeněk Smejkal přeložil pro Československou televizi. V roce 1990 získal titul Docenta na FF Masarykovy univerzity v Brně a věnoval problematice audiovizuální výchovy na školách, výkladu filmové a komunikační strategie v televizi (spolupracoval s brněnskou pobočkou ČT). V průběhu devadesátých let mu vyšly tři odborné práce a jedna historická – věnovaná brněnskému divadlu Večerní Brno. Šifra: Sm, sm, -sm- Dílo: Zdeněk Smejkal. Abeceda filmu. Ostrava: item: Brno: CERM, 1996. Zdeněk Smejkal. Abeceda videa: literatura 6-9. ročník ZŠ. Brno: CERM: 1996.