Wisława Szymborska

Rodiči Wisławy Szymborské byli Wincenty Szymborski (1870-1936) a Anna Marie Rottermund. Její otec byl úředníkem a správcem majetku Władysława Zamoyského a v roce narození básnířky se s celou rodinou přestěhoval do města Kornik. Poté, co Zamoyski v roce 1924 zemřel, Szymborski odešel do penze a rodina se přestěhovala do Toruně. Již od pěti let psala Wisława dětské verše a tatínek ji v tom podporoval: „Psala jsem je nejdříve doma, a když se básnička otci líbila, tak tatínek vytáhl portmonku a dal mi dvacet grošů“. Tak jsem si počala vydělávat poezií v pěti letech. Wisława počala chodit do školy v Krakově - na gymnázium sester řádu uršulinek a za hluboké války tajně v roce 1941 odmaturovala. Po ukončení války počala studovat polonistiku na Jagellonské univerzitě v Krakově. Pracovala pro řadu krakovských literárních časopisů (Życie Literackie - v letech 1953-1968 a pro časopis Pismo - 1967-1981). Při své práci v redakcích vedla pravidelné rubriky literární pošty, sloupky, fejetony a také divadelní kritiku. O básnířce bylo známo, že svým přátelům a známým posílala dopisy na vlastnoručně vyrobených kolážích, které v sobě nesly znaky jejího ironického stylu. Hrála takto se svými přáteli často různé důmyslné hry. Sama debutovala v roce 1945 básní „Szukam słowa“. První sbírka jí vyšla v roce 1952 pod názvem „Dlatego żyjemy“. Za opravdový literární debut lze považovat sbírku z roku 1957 „Wołanie do Yeti“, která vyšla v období, kdy se objevili na polské literární scéně takoví básníci, jakými byli Grochowiak, Różewicz, Herbert aj. Z její poezie plynulo vědomí o životnosti každého okamžiku i důležitosti spolucítění s ostatními („zrozeni bez zkušenosti také umřeme bez rutiny“). Její směřování v poezii sama pojmenovala šerosvitem - resp. komické i smutné. V roce 1948 se stal jejím manželem básník a překladatel Adam Włodek (1922-1986). Měla ráda jazz (Armstronga, E. Fitzgerald), byla známa svým navštěvováním krakovských kaváren, kde měla své stálé místo. Dokud ta žena z Rijkmusea v namalovaném tichu a soustředěnosti mléko ze džbánku do misky den po dni přelévá nezasluhuje si svět konec světa...