Emil Quido Kujal

Filmový scenárista a kritik,vydavatel filmového časopisu, Spoluzakladatel filmové výrobní společnosti Triglav (1913) Divadelní režisér. Narozený 23.11.1894 v Dobrušce (Rakousko-Uhersko) Zemřel 12.9.1970 v Praze. Vystudoval dvouletou obchodní školu, což mu dobře posloužilo v dalším životě.(byl bankovním úředníkem nejdříve v Hradci Králové a později v Praze). V letech 1911-1919 prošel praxí v řízení a správě tří pražských kin – Orient,Sanssouci a Minuta. V roce 1916 se stal tajemníkem ředitelství Městského divadla na Vinohradech a řídil tehdy i Městské kino. Patřil k ,,otcům zakladatelům” filmové rubriky v denním tisku – v jeho případě se jednalo o deník České slovo. Na tuto zkušenost navázal, že se stal vydavatelem týdeníku Český filmový zpravodaj, který redigoval až do roku (1942). V prvním ročníku byl odpovědným redaktorem Igor J. Kouša a později ing. Stanislav Šotek – režisér hraného filmu ,,Cesty k výšinám”, na kterém E.Q. Kujal spolupracoval jako scenárista.O rok později bylo všechno jinak. E.Q.Kujal se stal sám sobě vydavatelem, redaktorem i filmovým novinářem v jedné osobě.(do roku 1928). Zprávy o nových filmech se tehdy získávaly na předváděčkách na pražské filmové burze. pražská filmová burza tehdy představovala jedinečný zdroj, kde byli novináři a majitelé kin seznamováni s novinkami především zahraniční tvorby. Mimo Prahu burza s filmy existovala ještě v moravské metropoli v Brně a v Severních Čechách . O tom, že Emil Quido Kujal patřil mezi zasvěcené, kteří byli i oficiálně napsat první profil o české kinematografii, svědčí jeho příspěvek, který byl určen pro: Album representantů všech oborů veřejného života československého: Praha: Josef Zeibrdlich, 1927. Zde představil osobnosti z různých odvětví filmového průmyslu – režiséra a také herce Karla Lamače, kameramana O.Hellera aj. Film ,,když struny lkají”, který v Praze točil režisér Fridrich Féher na kterém se E.Q.Kujal spolupodílel jako scenárista vyvolal dvojí odezvu¨- část filmové kritiky ho nepřijala kvůli způsobu zpracování a druhá část – národovecká v čele s V.Coufalem z toho učinila závěr, že nemohou točit domácí režiséři (Měšták), protože domácí producenti dávají přednost cizincům. Na stejnou notu se vyjadřovala k promítání německých hraných filmů v pražských kinech. (problematika kontigëntu). Ani E.Q.Kujal nemohl zabránit tomu, že se jeho list v roce 1935 dostal do ohrožení a tak se Český filmový zpravodaj v roce 1935 stal orgánem Československé filmové unie – odborové organizace filmových pracovníků. V období protektorátu se stal od května 1942 vedoucím a odpovědným redaktorem časopisu Kinorevue (Bedřich Rádl se musel vzdát vedení Kinorevue v důsledku již dřívějších útoků publicistů z Vlajky). Zajímavou skutečností bylo zamítnutí jeho přihlášky do Syndikátu českých novinářů na léta 1946-1949 (jediným vysvětlením se jeví jeho publikování v časopise Kinorevue po květnu 1942). Od srpna 1945 se Emil Quido Kujal stal spoluredaktorem Filmového zpravodajství (filmového týdeníku) a tiskovým referentem zplnomocněnce ministerstva informací pro vývoz a dovoz filmů. Mimo to zastával funkci tiskového referenta Československého státního filmu a dramaturgem ve Státní filmové dramaturgii. Výrazně se prosadil také jako divadelní autor – 12 her. Šifra: -jal, jal (Český filmový zpravodaj). Filmografie: I. Filmový scenárista: • Akcie P.Ž. H. (1919) V: Triglav D: Triglav Režie: Jiří Schereinzer, Scénář a námět: E.Q. Kujal • Cesty k výšinám (1921) V: Spirála D: Tempo Režie: Stanislav Šotek, Scénář a námět: E.Q. Kujal • Nad propastí (1921) V: Thespis D: Chicago-Film Režie: Vladimír Majer, Scénář a námět: E.Q. Kujal • Poslední polibek (1922) V: AB D: Biografia Režie: Karel Anton, Scénář a námět: E.Q.Kujal. • Syn hor (1925) V: Bratři Déglové D: Loydfilm Režie: Vladimír Slavinský, Námět: E.Q. Kujal. • Když struny lkají (1930) V:AB D:Eleata Režie: Fridrich Fehér, Spoluscénárista: Johanes Brandt, Josef Kodíček, Quido E. kujal, Michal Marek. • Hudba srdcí (1934) V: Beda Heller D:Beda Keller Režie: Svatopluk Inneman, scénář a námět: E.Q. Kujal • Barbora řádí (1935) V: Projektor D: Projektor Režie: Miroslav Cikán, Námět: E.Q. Kujal. Bibliografie: Č. [Černý Jindřich] Český film vítězí v Berlíně. Venkov 26, 24.3. 1931, č.71, s. 5. [rec.]. R. První český zvukový film v Brně. Národní noviny, roč.VI, str. 3. [rec.]. (Recenze filmu ,,Když struny lkají”). In: Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, Film, 149. Literatura: Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Josef Zeibrdlich, 1927. Bartošek, L.: Náš film. (Kapitoly z dějin 1896-1945). Mladá fronta, Praha: 1985. Český hraný film I 1896-1930. NFA, Praha: 1995. Český hraný film II 1930-1945. NFA, Praha: 1998 Dokumentární přehled 1968/příl/78; Havelka, Jiří.: Čs. Filmové hospodářství. V. Filmový tisk a filmová literatura. SPN, Praha: 1962. Kinorevue, 1944, č. 7. s.54. Jubileum filmového novináře Quido E. Kujala. Kdy zemřeli III, s. 114. Výročí 1974/67. Slovník odpovědných redaktorů a šéfredaktorů legálního českého denního tisku v letech 1939 až 1945. Matfyzpress, Praha 2007. Tauš, K.: Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin: Blansko: karel Jelínek, 1946, s. 197.